Kde jsi byl, tati?

Hanko, také odpovídám až nyní....až po vydání vašeho nového článku, kdy jsem se vrátila k přečtení tohoto článku, abych si osvěžila souvislosti....řekla bych, že si máme docela hodně co říci. Prosím, podívejte se do vzkazů. Děkuji

Milá Vando, děkuji za optání a omlouvám se, že reaguji až teď, kdy jsem si přečetla Vaše řádky... Jsem teprve týden bez ortézy, ztuhlé a oteklé koleno bolí jako čert a rehabilitace jde pomaleji než jsem čekala. Co Vám mám povídat, pěkně jsem si zkomplikovala život, chybí mi trpělivost, i když se snažím. Váš vzkaz mě ale moc potěšil a třeba mě posune dál i Vaše zásilka energie, za kterou Vám touto cestou děkuji.

Hanko, dobrý den. Jak se Vám daří? Je už to lepší? Dnes na Vás od rána myslím, je to zvláštní. Znám Vás jen virtuallně…a působí to. Třeba i moje poslaná energie malinko pomůže.

Bohužel,mnoho lidí se pouští do jízdy na elekole aniž by si předem uvědomili,jaký je rozdíl mezi obyč bicyklem a tímto ďáblovým vynálezem! Já to znám jen zprostředkovaně,přes manžela,neb neumím na kole vůbec.Mně stačí jet na koloběžce,tu elektro nechci,právě proto,abych případně vše zvládla a nestalo se mi nic. Je také zapotřebí jezdit pravidelně a častěji,ne se vrhnout na jízdu do daleka a nemít na to kondici. Ty konce jsou smutné....

Ach Haničko, to je velké trápení, už se stalo, čas plyne a zase bude dobře. Přeji vám brzké uzdravení !

Hanko, při vší smůle jste měla velké štěstí. Hlavu máte evidentně v pořádku, obě ruce zřejmě také, teď ještě zmobilizovat vůli dát se co nejdříve do pořádku. Všechno ostatní přijde časem samo. Jen nelámat nic přes koleno, teď by mu to nedělalo dobře. Držím pěsti, vím, že to nebude lehké. Zase bude líp. :-)

Paní Hanko, děkuji za pozdrav a přeji Vám brzké uzdravení.

Milé kamarádky, děkuji vám za milé a empatické odezvy na moji čerstvou zkušenost... Vaše reakce mají pro mě léčebný účinek! Podobné události, podobné rituály, podobné úvahy a podpora v dané situaci, kterou můžeme touto cestou sdílet - to všechno ovlivňuje a tříbí vztahy nejen v rodině, jak jsem už naznačila v článku, ale i v širokém okolí... Zuzko, doufám, že máš záda v pořádku - a pozdravuj Marcelu!!!! Díky všem.

Milá paní Hanko, držím palce ke zdárnému uzdravení. I já to mám s tatínkem podobné, provází mne jeho slova, rady, výtky i pochvaly celým životem. Také mám pocit, že nade mnou bdí a to je dobré. Žijte s tím pocitem, netrapte se ničím, myslete na sebe a na to, jak bude zase dobře, protože vy to překonáte a půjdete poučena tou ošklivou zkušeností dál životem. Držím vám oba palce.

Ááá, do pytle, Haničko, to Ti nepřeju, jakože to nepřeju nikomu! Ale nejsi tak úplně sama, já sebou o něco dřívějc práskla na rovině pěšmo (podrobnosti zde neuvádím, nejsou normálním rozumem uvěřitelné, ale to je tím, že se to stalo mně - jinému asi jen těžko). Tož moc přeji zdárnou rekonvalescenci a naprosté uzdravení. Jsem bývalá celoživotní cyklistka, v současnosti jsem ale kolo odložila a po elektrokole jsem naštěstí nikdy nezatoužila.