Lanovkou na Sněžku a pěšky zpátky

Před několika lety jsem scházela úplně stejnou cestou a se stejnými zastavkami ze Sněžky dolů. Je to nádhera, dnes jsem se ráda znovu prošla. Krkonoše jsou moje srdeční záležitost.

To musel být krásný výlet, vnučka na něj bude vzpomínat i v dospělosti. Parádní fotky, děkuji.

Moc hezké fotky. Tam bych lanovkou někdy moc ráda vyjela. Pěšky bych to nedal ani tam a asi ani zpět.

Krásné fotky. Na Sněžce jsem nebyla a ani už zřejmě nebudu. Ale pohledy jsou nádherné.

Martino, moc hezký článek i fotky. Kdybyste byli bývali vzali Áju na Sněžku jako menší holčičku, jistě by byla bývala nemusela podniknout takovou zpáteční štrapáci. Statečné děvče. :-)

Martino, měli jste štěstí na nádherné počasí, pokorně přiznávám, že tiše závidím, i když 19 km by na mě bylo moc. Na Sněžku už se těžko podívám a o nějaké tůře si můžu nechat jen zdát. Fotky jsou parádní a zážitky, zvláště když jste vše zvládli s vnučkou, zůstanou krásnou vzpomínkou.

Martino, to jsi odvážná. Krásný výlet. Na Sněžce jsem byla jednou v životě v 70. letech s kamarádkami na běžkách. Asi před 3 roky jsme chtěly jet s kamarádkou lanovkou na Sněžku, ale nakonec jsme jely jen na Růžovou horu, tam jsme se prošly na Růžohorky a zpátky lanovkou. Foukal tenkrát dost vítr a nebyla jistota, že bychom se dostaly zpátky lanovkou dolů. Do Pece jsme šly z Modrého Dolu a zase jsme se tam vracely přes Obří Důl. I tak nám to stačilo až až.

Martino, krásný výlet, krásné fotky. Dali jste si docela velké sousto. Já bych to už nedala. Ale pěkně jsem si zavzpomínala jak jsme to na kurzech běhali na běžkách. Liščí hora byla naše noční můra, Výrovku jsme dokonce jednou odhrabávali, jak byla celá pod sněhem. A noční akce z Richtrovek na Černou horu a zpět, to by bylo dlouhé vyprávění. Moc jsi mě potěšila. Máte můj velký obdiv. :-) :-) :-)