Babička v péči rodiny
Ilustrační foto: Ingimage

Babička v péči rodiny

22. 9. 2022

Říká se, že jedna máma uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednu mámu. Já jsem v naší rodině zažila něco jiného.

Můj táta byl z deseti dětí, vyrostli na vsi, sourozenci se časem rozprchli do celé republiky. Teta Vikta vstoupila do řádu a přijala jméno Tarzicie. A když její rodiče zestárli, měla možnost je opatrovat v domově pro staré lidi. Jenže po jakési reorganizaci staré lidi z domova vystěhovali a navíc babička ovdověla. Její nejstrarší sestra - moje teta Marie - si ji vzala domů. Sama měla tři děti, strýc také nevydělával kdovíkolik a tehdy se sourozenci rozhodli posílat své sestře Marii měsíční příspěvek. Vlastně se složili babičce na důchod.

Já byla dítě školou povinné, a když jsme se o tom s tátou bavili, moc se mi to líbilo. Těsně po válce neměl asi nikdo ze sourozenců tátovy rodiny kdovíjaké příjmy, i když rozdíly mezi jednotlivými rodinami určitě byly. Proto sourozenci posílali 50 nebo 100 Kč měsíčně babičce na přilepšenou. Navíc si pamatuji oslavy babiččiných 70. a 80. narozenin. To jsme se k tetě Marii sjeli a i když měla třípokojový byt, muselo to pro ni být náročné. Ale vždycky to zvládla ke spokojenosti celé rodiny.

Dnes už nikdo z nich nežije, ale ten příklad, který mi dali, mi ukazuje, jak je skvělé, když o sobě členové rodiny vědí a umějí se podpořit.

Současná situace je jiná, spíš, aby rodiče měli pro své dospělé děti nějakou finanční rezervu, když přijde větší nečekaný výdaj. Ale mám i kamarádku, jejíž děti jsou na tom všechny dobře a kamarádka od nich každou chvíli dostane nějaký dárek. Však má od čtyř dětí deset vnoučat, které k babičce jezdí moc rády. 

Příběhy naší rodiny
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Je štěstí, když si příbuzenstvo rozumí a dokonce ti nejbližší si navzájem pomohou. Znám rodiny, které jsou rozkmotřeny léta a prarodiče nevidí své vnuky, to je pak smutné.
Jan Zelenka
Ne vždy to tak bývá. I když moje dcery jsou hodné a když je třeba, tak pomohou. Stáří je prevít!
Jana Šenbergerová
Šťastná to žena! Většinou to tak, bohužel, nebývá.
Naděžda Špásová
Podpora v rodině je hezká věc, tedy pokud je z čeho. Je takové pořekadlo " kde nic není, ani čert nebere". Podobné to bylo v mé rodině, z manželovy strany to bylo o dost lepší.
Zuzana Pivcová
Maruško, je to moc hezké, když spolu drží zajedno členové rodiny a příbuzenstva. My se sestrou neznáme celý život, co je to sourozenecká řevnivost a nedobrý vztah. Vždy jsme si navzájem přály a pomohly, jak jen to šlo. A někdy šlo opravdu o dost. Jsem ráda, že nyní zde v jižních Čechách tu máme známé, kteří vždy pomohou. Jsou o generaci mladší a jsou běžně zvyklí pomoci svým maminkám v našem věku. Tak to tak berou i u nás. Díky za pěkný článek.
Zdenka Soukupová
Maruško, máte krásnou rodinu. Ale mnohdy to funguje tak jak popisuje Eva, bohužel.
Eva Kopecká
Konečně jsem si všimla, že můžu hodnotit i já a pochopila, jak. Hurá. Moje známá má dvě sestry a dva bratry. V jejich rodině vždy fungovalo, že když rodiče něco potřebovali, sourozenci se domluvili na určitý den a vyhrnuli si rukávy. Zrovna tak, když potřeboval některý z nich, ostatní se sjeli a pomohli svorně. To je ovšem jeden příklad kladný na x záporných. Když vidím, jak dva sourozenci mají po rodičích domek napůl, jeden tam dělá a druhý mu za to dělá dusno, nebo jeden vše ohledně pozůstalosti zařizuje a druhý se na údržbě potřebného a obíhání úřadů odmítá podílet, jak jeden opraví svoji půlku a vysoko tím nemovitost zhodnotí, aby tam mohl s rodinou být v létě na vzduchu a druhý, který to zpočátku odmítal, mu řekne, já ti teda tu svou půlku prodám....je mi nanic. Neumím si dost dobře představit, jak by takoví lidé, co přišli k majetku, na jehož budování se nijak nezúčastnili, jen došlo k zákonnému dědictví a dělají problémy jeden druhému, se domluvili na společné péči o toho starého rodiče. Myslím, že to hodně záleží na rodičích, jakým způsobem ta rodina funguje. Pokud mají jednoho oblíbence, kterému všechno dají a druhé dítě je v rodině neoblíbeno a trpěno, jaký vztah mají ti sourozenci mít mezi sebou a s rodiči...a kolikrát se stane, že na stáří poslouží ten, který nemá co oplácet a vracet. Protože nedostal ani lásku, ani nějaký ten bonus. Jen se na to už nemůže dívat. No a je logické, čeho se za to dočká. Kritiky. Ty se o tu mámu nestaráš správně. Budu se muset zastavit častěji. Někdy obdivuji, když se tak rozhlédnu, čeho jsou někteří lidé schopni a co někteří vydrží a unesou...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%