FEJETON: Důchod pastmi posetý

No,odkládám,taky se pořád někam rychtuju a nějak to nevychází. Ale, abych se pochlubil, nakupuji, hromadim potraviny, třeba se to bude hodit. No jo, učím se anglicky, díky dnešním zprávám, teda ty nemusím, tak pustím youtu.be a "studuji" :-) Pokroky se projevují spíš u těch potravin. Ovšem ten čas tak hrozně letí, takže už snad zestárnu a do těch restů se pustím. A budu psát jen krátké věty. Kvůli čárkám :-)

Vtipné :-)

Vtipné postřehy, pobavila jsem se. Je v nich hodně pravdy.

Se zájmem jsem si přečetla, pobavila se a zauvažovala: souhlasím s příspěvkem paní Julie V. To není jen o mužích - důchodcích! Kolik asi existuje podobně smýšlejících žen? Jsem určitě jednou z nich. A tak: do místa X se vydám na výlet, až se zlepší počasí, svetr začnu plést, až si dovezu z pražského bytu vlnu, kytku přesadím, ale zatím nemám náhradní květináč ... atd. Všechno je v důchodu jinak, výjimkou jsou povinnosti starat se o zvířata a ty se musí pravidelně plnit!

Tak, tak, v důchodu je na všechno času dost, nač se honit.

:-) Dobrý, ale já vůl jsem čekal rozpravu o měsíční gáži... :-)

Asi bude pravda, že: "Stáří není pro sraby." :-)

U nás s důchodem nastal zlom. Snažíme se naplno využit každý den (co když je poslední). Já Jsem tzv. plánovač aktivit, a komu se to nelíbí, ať zůstane doma. Přes zimu je to ale jinak, nastane čas zimního spánku. To jsem i já ráda doma pod dekou s vínečkem. Hezké zamyšlení.

Opravdu vtipně popsaná realita prďochů, zejména zaopatřených a bez závazků k domácímu zvířectvu nebo sklizním plodů na zahradě. Také jsem měl spoustu plánů, ale dokud žila manželka, tak jsem vše odkládal, protože jsme raději hodně cestovali a radovali se ze života. To byla paráda! No ale jako vdovce mne to postupně vtahuje do toho "ohlodávání". K těm postřehům ve fejetonu bych dodal ještě, proč ta lenost resp. pomalost. Člověk si totiž klade v tomto posledním, předsmrtném období života, zcela nové otázky: proč to, čím jsem se kdysi bavil, co jsem studoval, sbíral apod. vlastně dokončit? Pro koho, když to zjevně nikoho z nejbližších ani v okolí nezajímá...

Jo, s předposledním odstavcem (Prdlajs, prdlajs, stokrát prdlajs...) naprosto souhlasím. Jednoho z popisované skupiny jsem taky poznala. A stačilo....