Rozveď se, bude ti lépe. Starší ženy slyší tu větu často

13:13 Paní Macháčková, vůbec vás nechápu. Tady se vyjadřujeme o rozvodech a dokonce o rozvodech lidí, kteří spolu vydrželi léta až do důchodu pak se vzájemně nějak odcizili, nebo teprve našli odvahu se rozejít. Měli spolu děti a majetek a byt či domek a museli všechno řešit. Vy však píšete, že vás nesnesitelně štve váš přítel, který s vámi nebydlí a jen se občas setkáváte. Tak mu zamávejte na rozloučenou papa a máte vyřešeno. Pak také píšete, že máte stejně "vřelý" poměr ke svému synovi, kterého vídáte, když k vám "zavítá" z internátu, že kolem něho musíte skákat a uvařit mu. Když žije na internátu, tak mu musí být kolem 20. Podle toho vám musí být tak kolem 40 - 50 let. Každá normální máma se na syna těší a on na tu její "svíčkovou" také. Vy nezůstáváte "chladná" ani vůči všem lidem okolo, kterým s nefalšovanou neochotou prý poskytujete servis. Tak za prvé - nevím, co vás nutí se s tím mužem - s tím přítelem se vůbec scházet, když je pro vás jen obtíží. Sex? Kdybyste ho měla ráda, tak byste mu přece ráda vyvařovala, aby mu to chutnalo - třeba i "jen" za ten sex. On vás za to ani nepochválí? Vám nedělá radost, že má radost z toho jídla? Podle toho, že se poměřujte s muži, kteří sem tam doma něco udělají a čekají ovace, tak to u vás vypadá, že jste nějaká zaujatá vůči mužům. Pokud byl váš muž "zloun" - lze to pochopit. Protože nemáte k nikomu žádné povinnosti ze zákona, tak vám to napíšu ve vašem stylu pro lepší pochopení: Na všechno - co děláte nerada a na všechny - kteří vás z vašeho pohledu jen zneužívají a vy k nim nic necítíte, se s okamžitou platností vykakejte ( jste žena - tak jsem to napsal přece jenom jemněji). Když k tomu příteli cítíte, co jste napsala, tak to možná on cítí stejně a být s vámi občas za ten oběd je možná z jeho strany to také to maximum, čeho je ještě schopen - ta "Šumava" v tom už není. Být já na jeho místě - tak si vařím už dávno sám a sex hledám jinde. A vám bych doporučil, když jste tak cest lačná, si ten výlet na Šumavu (ale po celé republice) udělat sama a tam se seznámit (existují na to zaměřené cestovky) s podobně laděným vdovcem, pro kterého vám bude rozkoší něco ukuchtit - ve vašem případě se tedy nejedná o rozvod v pravém slova smyslu, ale o "rozvod s vaším stylem života" a to se obejde bez soudních formalit. Tak hurá na Šumavu - a třeba až k Tatrám. :)

Jsem moc ráda, že můžu napsat: se svým manželem jsme spolu 44 roků a máme se pořád rádi .Pěkný vztah nespadne člověku do klína bezpracně, taky je potřeba mít i trošku štěstí při výběru...Rozvod stejně jako smrt může být v určité konkrétní životní situaci i vysvobozením...Řešili jsme s mužem, jestli má jít v 64 letech do důchodu. dohodli jsme se ,že ano, máme kolem sebe tolik známých, kterým nebylo dopřáno být spolu, teď slýcháme: takto jsem si důchod nepředstavoval(a)...

Oba jsme v důchodu a vůbec se nenudíme, jsme rádi spolu a je nám dobře. Pokud odjedu k matce už druhý den se mi stýská. Neumím si představit, že bychom se rozešli. A tak to asi má být.

Někdo tady píše, že žena může něco dělat bez muže. Protože když každoročně žádáte, jestli by s Vámi nejel alespoň na víkend na Šumavu, že to i zaplatím a on nic, je to vážně smutné. To je můj přítel, se kterým nežiju, jen dochází a hlavně kouká, co by snědl. Já to nemůžu napsat jinak než neslušně. Největší voser je neustálé poskytování servisu všem kolem. Muže už nemám, byl to zlý člověk, stačí syn. Když je doma a není na internátu, pořád musím být v daný čas doma v pozoru a servírovat to zas.aný žrádlo. Když jsem doma sama, něco si vezmu, vařím jen občas. Ale po 40 letech v kuchyni už toho prostě máme po krk. A chlap jednou za rok utáhne šroubek u kliky a čeká ovace po celý další rok.

Rozvod je zcela určitě velmi vážná věc a pokud by to šlo, většina rozvedených by k tomuto kroku nesáhla, kdyby z vážných důvodů nemusela. Rozvedení nejsou nutně rozmazlení pokud jde o to něco vydržet, něco trpělivě snášet. Podle mne se většina lidí, kteří se rozvedou, k tomuto kroku probojují po velkém váhání a nikdy nejsou úplně přesvědčeni, že udělali dobře, že mají jednoduše recept na pravdu. Jsem rozvedený a v mládí jsem udělal nesprávné rozhodnutí. Svoji ženu, se kterou jsem se ve starším věku, jsem ale miloval, nepodváděl jsem ji, staral jsem se o rodinu ze všech svých sil...Nemyslete si, prosím o rozvedených že jsou to špatní lidé. Děkuji.

je dobré naučit se být soběstačným - soběstačnou již mnohem dříve, než začnete uvažovat o životě singl... je dobré si uvědomit co to všechno obnáší od úplných maličkostí až po ty velké věci.. Já se stala nedobrovolně singl již cca před 30 lety - vdova- nebylo to občas lehké - ale také ani moc těžké. Dnes si již nedovedu představit život ve dvou. Myslím, že jde jen o to přijmou vše co nám život přináší a hlavně se tomu moc nebránit. A děti pomáhají až moc, až je mi to občas i nepříjemné...Jde také o to najít si své místo a to jak v manželství tak i v životě singl ...

Pokud se rozvede žena na základě našeptávání též rozvedené kamarádky, je prostě hloupá, neschopná si své věci spořádat sama. Protože to, že je někde něco, s čím je nespokojená,důvod k rozvodu není. To je důvod k rozhovoru. Pokud se rozvede žena, pro kterou je manželství dlouhé roky čím dál se zhoršujícím způsobem života, ta získá rozvodem šanci, jak žít dál a nezbláznit se. Někdy skutečně jiné řešení není. Jinak s tou nemocí a pomocí...pokud je manželství plně funkční a vztah kvalitní, je ten druhý nemocnému pomocí a přínosem a svazek se díky prožitému ještě upevní. Pokud ale jeden dře a druhý se jen veze, je nemoc tou poslední příslovečnou kapkou. Ta totiž to nefunkční manželství k rozvodu spolehlivě přivede.

Jednou přijde čas, kdy člověka začnou víc a víc zužovat nemoci a pak je situace, kdy v bytě není nikdo, kdo by vám uvařil čaj s citronem, opravdu tíživá. A budete v nemocnici a nikdo za vámi nepřijde na návštěvu. A budete umírat a nikdo vás nebude držet za ruku. Samozřejmě partner tohle všechno může zažít dřív a vy budete ta, kdo bude muset vařit ten čaj a chodit na tu návštěvu. Ale i to je život a není to nuda.

Dobrý den, opravdu nejlepší je podlehnout návrhům kamarádek. Je to váš problém a jeho problém. Musíte se také vcítit trošku do toho druhého. Jsou ty radilky opravdu šťastné? Nevím, výzkum jsem nedělal. Vím ale, ale že ty ženy singl neustále někoho hledají. Hlavně ideál. Není na skladu. Stejně nikoho lepšího než toho, co opustily většinou nenajdou. Proč? Chlapi, kteří za něco stojí jsou zadaní. Ostatní si je rozebraly! Nuda? Po 40 letech zevšední i řízek se salátem. Co vy jste pro to, abyste se nenudily udělaly? Máte proto pro partnera nějaké návrhy? Když se nudíte můžete si koupit také medvídka mývala. To bylo ze srandy. Souhlasím s erudovaným psychologem Jeronýmem Klimešem. Většina rozvodů je zbytečných a doma také nevyhodíte to co vám funguje. Je třeba si spolu sednout. Vyříkat si to. Připravit si nějaké návrhy, aby to mohlo dálo fungovat, přidat aktivity, které postrádáte. Více spolu komunikujte. Hlavně musíte oba chtít vztah zachránit. Je mi známo, že ženy mají ruku značně lehčí a nedělá jim problém ten pomyslný knoflík zmáčknout. Doufám, že mě opět nezačne nějaká žena za můj názor napadat. Je jen můj a samozřejmě nemusí s ním souhlasit. Jindra

Asi je na tom něco pravdy, že ti rozvedení chtějí aby jich bylo víc a nebyli v tom sami.Měl jsem kamaráda, který se rozvedl asi v pětapadesáti z důvodu údajné nevěry manželky a potom kdykoliv mne potkal tak vykřikoval:udělej to taky, nikdo mi nenadává, dělám si co chci, jsem šťastný!Ale nebyl.