Vzpomínky na podzim

Hezký článek o podzimu a Dušičkách. V dětství jsem bydlela ve městě bez zahrady, později jako dospělá na vesnici. Douklizí se zahrada, padá listí ze stromů, praská oheň venku a i ty opékané buřty jsou chutnější než v létě i brambory opékáme. Ráda chodím o Dušičkách na náš hřbitov, je to hezký pohled na světýlka kolem dokola.

Paní Libuše, vše o čem píšete je mi moc blízké. Když se procházím lesy kterě jsou plné suchého dřeva mrzí mne, že nebydlím v nějakém domečku, kde bych si mohla zatopit v kamnech. Kdybych měla nějakou malou kárku tak jak se znám, navozila bych jí plnou smolných součků, modřínových a smrkových větví na zátop v krbu synovi...,.ale to si jen tak hraji s myšlenkou.....

Vaše vzpomínky se mi moc líbí. Mám ráda podzim od léta až po zimu. Čím jsem starší, tím ho mám radši. Jednou jsem z právě uhašeného ohýnku, kdy jsme pálili na zahradě listí, vytáhla pěkný bílý drátek. Tehdy jsem navždy změnila otisk svého palce. Ten drátek byl ještě žhavý. Kresba pod článkem podzim dokonale vystihuje. Díky!

Já jsem typický městské dítě a nic z toho jsem nezažila. O to víc se mi vaše vzpomínky líbí a tak trochu vám je i závidím. Život na vesnici a v přírodě jsem začala objevovat až jsme si pořídili chalupu. Děkuji za pěkný článek. :-)

Podzim je velmi náročný. Ale nádherné barvy,vzpomínky a sedánky ..to vyváží. Také ráda vzpomínám.

Moc hezký vzpomínkový článek. I takové bylo mé dětství na vesnici .Ráda jsem právě zavzpomínal.

Milá Libuško díky moc za milý článek, ve kterém se ve vzpomínkách také moc často poznávám. V posledních dnech jsem chodila do lesa často na houby, trhám i šípky, nebo sbírám někde v polích nějaká popadaná jablíčka a hrušky - ale to jen spíš tak trochu pro chuť. Ovšem právě v lese jsem nedávno potkala jednoho mladšího pána s vozíčkem plným suchého dříví. Ten mi říkal, že tak jezdí denně a má vždy s sebou malou pilečku, aby správně dříví i poměřil. To my jsme dříve, když jsme jezdili s manželem s dvoukolákem zde do lesa na dříví nikdy nic nepoměřovali ? Libuško, moc se omlouvám za špatnou hvězdičku - dávala jsem v rychlosti pětku a naskočila mi čtyřka?

Moc děkuji za Váš článek, moje vzpomínky jsou podobné a vzpomínám ráda. I podzim mám ráda celý. Návštěvy hřbitovů v této době, zvláště v podvečer, mají své kouzlo. Hrobům v dáli, je u nás nápis na pamětní desce. Na své předky bychom neměli zapomínat, místa jejich posledního odpočinku udržovat a tomu, kdo o to stojí, své vzpomínky předat.

My jsme chodily s maminkou do lesa na šišky a kůry po přistěhování do Týna, byl začátek října a neměly jsme pomalu čím topit. Lidé se nejspíš k tomuto sběru zase vrátí. Dnes tu v týnských blízkých lesích zakopáváme o polámané větve a celé stromky. Kvůli tehdejší zimě v obydlí jsem podzim neměla ráda. Dnes mu tady po více než po půl století přicházím na chuť. Děkuji.

Vyrůstala jsem na vesnici, chození do lesa na šišky a dřevo dobře znám. Ještě se pamatuju na šípky, to jsem nesnášela. Lesa jsem si letos docela užila, jezdili jsme na houby. Abych pravdu řekla, tak to, jak se žilo dřív, mi vůbec nechybí. Naopak. Nicméně nikomu vzpomínky neberu, hřbitovy nemusím.