Proto patří cukrovka mezi hlavní příčiny selhání ledvin a srdce, má však na kontě i nejvíce případů získané slepoty v produktivním věku. Před těmito komplikacemi může moderní léčba pacienty chránit.
„Závažné komplikace nastávají, pokud není diabetes dostatečně léčený. Lidé s diabetem 1. typu musí být vždy léčeni inzulinem a pomocí jeho přesného dávkování lze většině komplikací dobře předcházet. Situace je složitější u mnohem častějšího diabetu 2. typu, který v ČR představuje více než 95 % případů cukrovky a souvisí hlavně s vysokým příjmem kalorií a nedostatkem pohybu. U těchto pacientů není léčba inzulinem vždy tím nejlepším řešením. V současnosti se možnosti léčby natolik zlepšují, že nyní umíme diabetikům 2. typu nabídnout tablety, které nejenže snižují hladinu glukózy v krvi, ale také chrání cévy i celé orgány, například srdce a ledviny,” vysvětluje na úvod prof. MUDr. Martin Prázný CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti.
Velká část diabetiků se neléčí
Letošní Světový den diabetu, který tradičně připadá na 14. listopad, je zaměřený na dostupnost kvalitní diabetologické péče pro pacienty s cukrovkou. Ta je v České republice na vynikající úrovni, odborníci však apelují na pacienty, aby se sami více a aktivněji zajímali o svůj zdravotní stav a moderní možnosti léčby cukrovky.
Podle posledních dat ÚZIS z roku 2021 žije v ČR téměř 1 100 000 osob s cukrovkou. Diabetiků 1. typu je asi 60 tisíc, zbývající drtivá většina jsou lidé s diabetem 2. typu. 76,4 % z celkového počtu diabetiků se léčí inzulinem a / nebo perorálními antidiabetiky, přičemž podíl léčených pacientů během posledního desetiletí sice stoupá, ale jen o desetiny procent. „Každý pacient s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu by měl být léčen co nejdříve. Úprava stravování a pohybového režimu je nesmírně důležitá. Stejný význam má ale i psychologická podpora a volba moderních léků na cukrovku s komplexními účinky. V diabetologii nově preferujeme léky, které nejenže snižují hladinu cukru v krvi, ale i riziko kardiovaskulárních a dalších komplikací. Navíc po některých mohou lidé s diabetem ztrácet nadbytečnou tělesnou hmotnost. Odkládat zahájení léčby je tedy nejen zbytečné, ale i nebezpečné z hlediska rizika vážných komplikací,“ vysvětluje profesor Prázný.
Zjistit nástup diabetu je možné pouze změřením hodnoty krevního cukru. Jde o jedno z nejjednodušších a nejlevnějších vyšetření, které by měl při každé preventivní prohlídce provádět praktický lékař. Pacienti s nově diagnostikovanou cukrovkou by pak měli být aktivní nejen co se týče úpravy životního stylu, ale také zájmu o svůj celkový zdravotní stav. Neměli by podceňovat ani další doporučené kontroly, při kterých lékař vyšetří ledviny a srdce. Od letošního roku také mohou diabetologové sami provádět oční vyšetření k vyhodnocení rizika diabetické retinopatie, tedy poškození oční sítnice cukrovkou.
Co nejdříve navštívit lékaře by také měl každý, u koho se objeví možné příznaky cukrovky. K těm patří žízeň, respektive zvýšený příjem tekutin, časté močení ve dne i v noci, únavnost či poruchy vidění. Diabetes se však může projevit také svěděním a zarudnutím kůže – právě tento projev dovedl k lékaři také spisovatele Petra Stančíka. „Příznaky začínaly celkem nenápadně a zhruba rok jsem se to snažil rozhánět různými mastmi, ale neúspěšně. Protože mám nyní cukrovku dobře kompenzovanou pomocí léků a diety, nepříjemné příznaky odezněly. Léčím se u diabetologa, který mi pravidelně kontroluje ledviny i srdce a chodím pravidelně k očnímu lékaři. Všem bych doporučoval, aby chodili na preventivní prohlídky a v případě zdravotních problémů na nic nečekali a hned je řešili s lékařem. Je zbytečné se trápit něčím, co je možné úspěšně léčit,“ vzkazuje pan Stančík.
Zajímejte se o lepší léčbu
Cukrovku je možné zpočátku většinou léčit tabletami, později může dojít i na aplikaci inzulinu – tomu se ale někdy nevyhneme ani v počátku onemocnění. Tablety účinkují různými způsoby: zvyšují výdej vlastního inzulinu ze slinivky břišní, zlepšují působení inzulinu v těle, snižují chuť k jídlu či vylučují přebytečný cukr z těla močí. Takto působí poměrně nová třída léků – glifloziny, které zároveň léčí srdeční selhání a chronické onemocnění ledvin, jimiž trpí velká část diabetiků.
V současnosti tuto moderní léčbu užívá v ČR asi 90 tisíc pacientů s diabetem, což je podle předsedy České diabetologické společnosti jen část z těch, kteří by tyto léky mohli brát a měli by z nich významný přínos. „Důvodů, proč se moderní léčba nedostane k většímu množství lidí, je více. Jedním z nich je právě to, že jde o relativně novou skupinu léků a někteří pacienti ani zdravotníci si stále nezvykli je používat. A to přesto, že je to už sedm let od publikace první studie, která ukázala zásadní potenciál nové skupiny léků k ochraně srdce a ledvin. Všem diabetikům 2. typu doporučuji, aby se svého lékaře zeptali, jestli jsou léčení tím nejlepším možným způsobem a jestli není načase tyto nové léky nasadit ,“ popisuje profesor Prázný.
Cukrovka není nemoc z lenosti
Označování cukrovky 2. typu nemocí z přejídání a lenosti často vede ke stigmatizaci lidí s cukrovkou, kteří pak mohou zažívat více stresu, stydí se nebo mohou trpět depresemi. Psychologické faktory pak významně komplikují léčbu diabetu. Nadváha nebo obezita a nedostatek pohybu jsou významnými rizikovými faktory diabetu, ne však jedinými. „Ohrožuje nás mnoho stresových faktorů, které celkové kondici nepřispívají. Máme zaběhlé nesprávné návyky v životosprávě, sedavá zaměstnání, spoustu stresu – ne vždy je snadné sportovat a relaxovat,“ popisuje profesor Prázný. Zlepšení letitých stravovacích návyků a pohybového režimu je tak velkou výzvou pro pacienty i zdravotníky.
„Mnozí lidé nejsou sami sobě prioritou, dokud se neobjeví zdravotní problém, kvůli němuž svůj přístup přehodnotí. Náš životní styl ovlivňuje také rodina, výchova a prostředí, ve kterém jsme vyrůstali, i společenské normy. Je důležité, jakým způsobem se snažíme o změnu. Není příliš realistické chtít po zaměstnaném otci tří dětí, který o víkendech pomáhá stárnoucím rodičům, aby šel třikrát týdně na hodinovou procházku. Pravděpodobně to bude pro začátek moc velká změna, která se nebude dařit. Lidé, kteří si nastaví nereálné cíle, častěji zažívají zklamání a pro další pokusy o změnu životosprávy nejsou dostatečně motivováni. Pokud k tomu dojde, je třeba to brát jako ponaučení, nikoliv selhání. Naopak to může být zdrojem motivace k úpravě dosavadních cílů a strategií a cenný zdroj informací, na co si dát při dalším pokusu pozor. Počítá se každý malý posun kupředu. I sto kroků za den navíc a jedno vyvážené jídlo, na kterém si dám záležet, je větší a cennější úsilí, než žádné,“ vysvětluje Mgr. Judita Konečná, psycholožka z Kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Psychologická podpora hraje také důležitou roli v léčebné péči o diabetické pacienty, protože mohou zažívat vysokou psychickou zátěž spojenou s nemocí, tedy diabetický distres. Ten je vyvolaný nároky na zvládání nemoci, dodržování režimových opatření a sníženou kvalitou života vyvolanou komplikacemi diabetu. Některé symptomy mohou být podobné příznakům deprese či jiné poruchy nálady, nejedná se ale o psychické onemocnění a liší se také postupy intervence. „Pokud se zvýšená míra diabetického distresu dlouhodobě neřeší, může vyústit v diabetický syndrom vyhoření. Ten může mít podobu naprosté ignorace nemoci, avšak nikoliv z důvodu neochoty starat se o svoje zdraví či dokonce lenosti. Jedná se o stav rezignace, bezmoci, který je potřeba řešit. Důležitá proto je komunikace s lékařem a léčba, jejíž cílem by mělo být mimo jiné odbourávání stresu spojeného s diabetem. Zároveň je důležité říci, že včas zahájená léčba diabetu a komplikací pomáhá udržet kvalitu života a tím i přispívá k odolnosti proti diabetickému distresu,“ vysvětluje za závěr Mgr. Konečná.
