RMS (Royal Mail Ship) Titanic je, jak každý ví, slavný zaoceánský parník první třídy Olympic, který se potopil na své první plavbě 15. dubna 1912 po srážce s ledovcem předchozí noci. Katastrofa v severním Atlantiku si vyžádala životy 1 514 lidí, byla a stále je jednou z nejničivějších námořních katastrof v historii. Model Titanic je proto historicky nejprodávanější model lodi. Titanic byl největší lodí na vodě v době její první plavby a na své první plavbě ze Southamptonu 10. dubna 1912 přepravoval 2 224 lidí. Jeho cílem bylo New York City, ale její poslední přístav byl Cobh, Queenstown v Irsku dne 11. dubna 1912.
RMS Titanic byl postaven v Belfastu v loděnici Harland and Wolff v letech 1909 – 1911 pro britskou námořní společnost White Star Line, a byl jedním ze tří zaoceánských parníků olympijské třídy objednaných společností White Star Line. Byl navržen tak, aby byl ztělesněním stylu, komfortu a luxusu. Na Titanicu byla palubní tělocvična, bazén, knihovny a vynikající restaurace a kajuty, stejně jako výkonný bezdrátový telegrafní systém pro pohodlí cestujících. Není překvapivé, že mezi cestujícími na palubě Titaniku byli někteří z nejbohatších lidí na světě. Stojí za zmínku, že na palubě bylo také hodně přes tisíc emigrantů z Británie, Irska a Skandinávie – všichni hledali nový život v Severní Americe.
Ačkoli Titanic měl pokročilé bezpečnostní prvky, kvůli zastaralým námořním bezpečnostním předpisům postrádal dostatek záchranných člunů, aby pojal všechny cestující na palubě.Ve skutečnosti bylo na palubě jen dost záchranných člunů pro 1 178 lidí, což byla pouhá třetina její celkové kapacity posádky a cestujících.
Po srážce s ledovcem byli cestující a někteří členové posádky evakuováni v záchranných člunech, z nichž mnohé byly spuštěny pouze částečně naplněné. Kvůli protokolu „ženy a děti na prvním místě“ byl na palubě ponechán neúměrný počet mužů, mezi nimiž bylo přes 90 % mužů z druhé třídy. Když se Titanic potápěl s více než tisícovkou lidí stále na palubě, ti, kteří byli ve vodě, ponořeni do mrazivého oceánu, zemřeli během několika minut na podchlazení a o několik hodin později bylo 710 přeživších vzato na palubu ze záchranných člunů RMS Carpathia.
Katastrofa Titaniku vyvolala celosvětový šok a došlo k pobouření nad velkým počtem ztracených životů a selháním regulace a provozu, které ji způsobily. Po katastrofě proběhly veřejné průzkumy v Británii a USA, které vedly k významným zlepšením námořní bezpečnosti, z nichž nejvýznamnější bylo vytvoření Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři (SOLAS - International Convention for the Safety of Life at Sea), která dodnes řídí námořní bezpečnost.
