Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Pospíchej pomalu

17. 12. 2022

glosa Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Kollinová 17.12.2022 13:59

Hezké nejen předvánoční poselství čtenářům.

Zuzana Pivcová 17.12.2022 13:45

Soňo, stačí, že cítíme, že život pospíchá čím dál víc, proč bychom ještě vědomě měli spěchat my za něčím nepodstatným? Jako obvykle moc děkuji.

Miloslava Richterová 17.12.2022 12:51

Moc krásné, Soni, a krásné jsou i fotky, díky :-)

Vladislava Dejmková 17.12.2022 11:56

Děkuji za připomínku, bývám uspěchaná a není to k ničemu. Ale proti pracovnímu životu jsem už hodně zpomalila. Krásné fotky s Mystynkou i krajina.

Dana Kolářová 17.12.2022 11:39

Ano, pospíchej pomalu. Je dobré zastavit se, poslouchat a dívat se. Soni, hezké a přeji Tobě i nám všem aby se tvé přání splnilo.

Marie Ženatová 17.12.2022 11:39

Milá Soničko díky moc za hezký článek, nádherné fotografie a to nejlepší závěrečné přání*

Marie Měchurová 17.12.2022 11:15

České Středohoří je krásné v každém ročním období. Jsem ráda že jsem se ho mohla trošku dotknout. Chtěla bych se tam ještě vrátit. Úžasné fotografie. Bouračky jsou v tomto počasí časté, raději nechej auto v garáži.

Zpět na homepage Zpět na článek

Glosa o jednom šedivém dni

Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci nelétali a nezpívali. Někam zalezli. A lidé byli také někde zalezlí. Zřejmě doma. Ani děti si nehrály na hřišti. Sídliště ovládlo ticho. A ten den byl celý úplně šedivý.

Jan Zelenka

Úvaha záchodová

Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než vyměšování. Je to tak, ať se na to koukáte, z které chcete strany.

Zuzana Zajícová

O vesnické hospodě

Ve vesnické hospodě si obvykle všichni tykají, obrací do sebe půllitry s vychlazeným pivem a řeší státotvorné problémy, stav fotbalové ligy, inflační tlaky, případně stav své rodiny. Občas také i bolavé nohy a dávnou minulost, a přitom si nostalgicky říkají - jó, to byly časy!

Jan Zelenka

Sbírání nových perliček radosti s vůní zimy

A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku jsou již minulostí. Jen ještě připomínka v podobě stromečku a vánoční výzdoby a některých neuklizených dárků.

Soňa Prachfeldová

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková