Vánoce mého mládí

Maruško , jako vždy krásně napsané vzpomínky. I u nás byly podobné zvyky. A také utíkám často do přírody, vyjadrit vděk životu a nabrat sílu do dalších dnů.

Díky vám všem za dobrá a milá slova ♥

Krásné vzpomínky pohladí po duši, dékuji za sdílení.

Maruško, krásné povídání. Přeji všechno nejlepčí v Novém roce!

Krásná vzpomínka. Naše rodina nebyla sice věřící, ale zvyky jsme měli podobné. A kostelík sv. Ondřeje pár metrů na druhé straně ulice. Rádi jsme tam chodili.

Vánoce mého dětství byly přenádherné. Jenom ta vzpomínka ve mně zažehnula plamínek radosti. Vybavují se mně vánočně nazdobené výlohy, tradiční skleněné ozdoby a třapaté řetězy v každém obchodě. Vybavuje se mně to kouzlo očekávání a tajemství, které se tetelilo kolem nás. Ve škole jsme vyráběli různé dárky pro rodiče z barevných papírů a připravovali vánoční přání pro celou rodinu. Učitelky byly laskavé a trpělivé a všechno probíhalo v klidném tempu. Již v prosinci obvykle napadl sníh a děti se těšily na sněhové boby a sáňky, aby na nich mohli sjíždět kopce za domem. Rodiče dokázali vykouzlit vánoční atmosféru s naprostých maličkostí, dárků ale nebylo mnoho a byly skromné. O vánočních svátcích se objíždělo příbuzenstvo a všude panovala taková přátelská a vřelá atmosféra. Vánoce mého dětství jsou ryzím klenotem mého života a dokud rodiče žijí, jejich duch tu s námi přežívá stále. Jsem šťastná, že jsem se narodila v době, která mě naučila vnímat všechny ty kouzelné okamžiky, radovat se z maličkostí, těšit se malá překvapení, prožívat krásu, tajemno a cítit sounáležitost a lásku celé rodiny.

Moc hezké vzpomínání. I mně se vybavují krásně zamrzlá okna. Dlouho jsem si je vždy prohlížela a žasla nad tím, co dokáže příroda. A taky mi to připomnělo háčkování, pletení a šití na panenky nebo výrobu pokojíčků z krabic od bot. Díky za vaše hezké vyprávění.

Je hezké, jak vzpomínáte na krásné chvíle vánoční. Kdo má štěstí, i dnes prožívá podobné!

Máš krásné vzpomínky, Maruško a krásně o nich umíš psát. Díky.

Hezké vzpomínání, které mi připomnělo, jak jsme i my mívali zamrzlá okna a jak se mi ty úžasné květy líbily...bohužel žijeme ve zrychlené době a v naší rozložené společnosti jsou v poslední době slova pravda a láska považována za sprostá.