Central park, den poté

Irčo, dobrý článek.

Ach jo, co na to říct. Snad jen to, že je to smutné a bohužel ne ojedinělé.

Řekla bych: No jo, Praha. Jenže zde v jihočeském Týně bylo o silvestrovské noci dost hrozně. Petardy už zvečera a o půlnoci ohňostroje ze všech stran provázené třaskavým hlukem nepřetržitě asi půl hodiny. Kocour Walda strávil noc pod postelí a kočka Babeta za skříní.

Lidé jsou bohužel jako pomateni, bouchaji i přes zákaz klidně v KRNAPu, chudáci zvířata.

Je to neveselý pohled. Ale i u nás na sídlišti je to podobné. Zbytky petard, na zemi pohozené plechovky od koly. Paní Caklová má pravdu, že vše začíná v rodině. My senioři už žijeme v jiném světě.

Žabakor byl kdysi jedno velké hnízdiště racků, ale jen do té doby než postavili dálnici. Kde se stala chyba? Cestou přes dálnici, která krajinu mou protíná, kde nedaleký Žabakor, také tiše vzpomíná…. Dřív létala sem hejna racků, když od Krkonoš vítr vál a jejich hlasitý křik každé jaro, ozvěnou od Příhrazských skal, do širého kraje i do všech koutů zazníval. Z moji básně: https://www.i60.cz/clanek/detail/21266/muj-rodny-kraj-me-vyznani

Kdo pak asi v životě šel, těm co takto slaví, příkladem, že si po sobě neumí uklidit. Po nás máma ani po jídle nesklízela se stolu nádobí. Všechno začíná v rodině, proto nikoho nesoudím ani nekritizuji.

Ano. Smutná fotodokumentace.

Jak já ty petardy a ohňostroje nesnáším!! U nás po Silvestru ptáci zmizí. Teď jsem slyšela v rádiu, že probíhá zrovna sčítání ptactva.

Ach jo, smutná fotodokumentace.