Foto: archiv autora

Ten čas vánoční

3. 1. 2023

Sedím u osvětlené obrazovky počítače, na které je otevřený jakýsi můj nedokončený text. Najednou ale cítím, že obrazovku vůbec nevnímám a že se dívám skrze ni do velké dálky na léta, která prošla. Vidím svou ženu, i Honzíka s Maruškou. Eva se usmívá a děti rozbalují dychtivě dárky.

V pracovně svítí tři svíce. Jedna za Evu, druhá za Honzíka a ta třetí za všechny mé blízké, kteří už nejsou mezi námi. Těch svící by mělo hořet ale mnoho a mnoho.

Moje pocity jsou všelijaké. Žiji. Vlastně snažím se žít, i když je to někdy těžké. Za sebe ale svíci ještě zapalovat nechci. Ještě žiji. Ještě je čas.

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Pivcová 3.1.2023 20:12

Pane Jendo, nemyslete ještě za svíci za sebe, jsem přesvědčena, že na ni ještě je čas. Vždyť mnoho čtenářů Vašich příspěvků na i60 stále čeká nejen na ta vzpomínková slova, ale i na vyjádření dojmů ze současných zážitků a na plány pro další literární tvorbu - a třeba nejen pro i-čko !

Jana Šenbergerová 3.1.2023 19:01

Jendo, tak to já vám přeji, ať vaše životní svíčka hoří ještě dlouho, abyste mohl realizovat všechny své literární i jiné plány.

Jan Zelenka 3.1.2023 17:04

Dámy, děkuji. To se ví, že nic nebalím. Jen je třeba všechny ty životní trable přečkat a věřit v něco lepšího.

Anna Potůčková 3.1.2023 16:47

Dojemné a určitě ta svíčka bude ještě pár let hořet. Přeji všechno to nejlepší a spoustu napsaných knih!

Hana Šimková 3.1.2023 16:34

Pane Zelenko to vánoční rozjímání je většinou smutné, ale je to život. Vy jste takový statný a zachovalý a tak si myslím že ta svíčka ještě počká. Mám strach , že za mne ji nikdo nezapálí, ale už to nebudu vědět, tak to bude jedno. Určitě Vás potká ještě něco hezkého v tom novém roce. Moc Vám to přeji.

Věra Ježková 3.1.2023 16:20

Jendo, dojemné. Tak ať je toho času ještě hodně. ♥

Zdenka Soukupová 3.1.2023 13:27

Člověk nikdy neví, co mu život nachystá. A to je dobře. Honzo, přeju jenom vše dobré. Jak píšeš, ještě je čas...

Zuzana Pivcová 3.1.2023 13:01

Je hezké vzpomínat, ale pak se zase vrátit do dneška. Vždyť život Vám ještě má co nabídnout.

Alena Švancarová 3.1.2023 12:15

Ano,je to dřina - neumírat.Tak alespon ten optimismus....

Miloslava Richterová 3.1.2023 11:49

Děkuji za sdílení, někdy život nabere úplně jiný kurz, než bychom si přáli..

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Nezapomenutelný Štědrý večer

Vánoce. Svátky rozzářených očí dětí a rodinné pohody. Pro mě osobně někdy moc pohodové nebyly. Alespoň mám ten pocit. No uznejte. Štědrý den byl strááášně dlouhý. Nikdo na mě neměl čas, rodiče byli dopoledne v práci a sourozenci? Asi na tom byli stejně jako já.

Ludmila Černá

I u nás byl masopust

Když si tak čtu o tom, jak kde slaví masopust, udivuje mě, jak dlouhé je období, kdy se tento…

Dana Straková

Toulání krajem

Tenkrát v sobotu přišla na prohlídku rychty za celý den jenom jedna paní a to jen proto, že jí v…

Dana Straková

Test inteligence

Někdy začátkem devadesátých let pořídilo vedení obce, kde jsme tenkrát bydleli, velkou novinku, totiž dva kontejnery na plastové lahve. Byly to kontejnery opravdu jen na petky, jiné plasty se tam nesměly vhazovat. Byly trochu vyšší a na horním víku měly malý kulatý otvor pro ty lahve.

Zdenka Soukupová