Přijmutí reality

Cítím to jako Elena. Dejte synovi čas. Dává svou lásku nyní dceři. Možná až holčička odroste, začne mu ženský element opět chybět. Dejte mu zatím svou odporu, určitě ji potřebuje.

Buďte rád, že máte hodného syna a vnučku, se kterou se můžete stýkat. Náš syn se taky zklamal v lásce, a zůstal v domě sám se psem. Děti neměli. Nám by nevadila nějaká přítelkyně i s dítětem, ale je to jeho život.

Moc Vám také rozumím a určitě by mě to nebylo také jedno. Smutný článek a moc držím pěsti, aby čas vše srovnal.

Rozumím Vašemu smutku, ale rozumím i Vašemu synovi. Dle Vašeho popisu je dobrým tátou, a to je důležité. Věřím, že i Vy jste báječný dědeček. Dítě potřebuje především cítit lásku. Čas vše srovná.

Vím, že si teď proti sobě poštvu řadu, převážně čtenářek, možná i autora, ale každý člověk, ať dospělý, či dítě si prochází vším, čím si projít má, je to cesta života. Rodičovství není vlastnictví, navíc čtrnáctileté dítě ve střídavé péči se ze zákona může rozhodnout, u kterého z rodičů chce být a věřte, že to pak jsou daleko horší tahanice, než střídavá péče, když se rodiče mezi sebou umí dohodnout.

Taky se mi střídavá péče nelíbí. Bohužel je to jen na mladých, dospět k lepším řešení. Chápu vás, je to smutné.

Jindro, naprostý souhlas s vámi.

Rozumím Vám velice.. a tu tzv. střídavku bych přála prožít tomu, kdo ji vymyslel. Jinak souhlasím s p. Elenou.

Je to smutná zpověď. Ale dejte synovi čas, třeba potká někoho a jeho srdce řekne teď. Trpělivost a lásku přeji Vám oběma.