Díky, tati
Ilustrační foto: Pixabay

Díky, tati

28. 2. 2023

Sedím v bistru autoservisu a mám před sebou nejméně tři hodiny čekání na pravidelnou servisní prohlídku, včetně mytí. A protože s tím počítám, beru si s sebou počítač. Čas mi tu s ním utíká mnohem rychleji a hlavně zcela nerušeně… na rozdíl od domova.

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Hanko, často jsem si na vás vzpomněla, když jste se tak dlouho neozvala, zda jste v pořádku po tom těžkém úrazu. Fajn, že už je nejhorší za vámi. Klobouk dolů, jak otevřeně píšete o vašich vztazích, ne každý by se takto otevřel. A třeba je to dobře a pomáhá to vykročit dál, uvědomit si, co a jak. Také bych někdy chtěla být více se svými syny, ale respektuji jejich život, jejich soukromí a jejich ženy. A nakonec mám ráda svůj klid a ráda se stýkám se svými vrstevníky, se kterými máme podobný svět. My i naše děti, žijeme svým životem a pokud chceme aby vztahy byly dobré, tak je dobré si být i trochu vzácnější. Přeji vám mnoho zdraví a klid a štěstí pak hledejme hlavně v sobě. Nic není zadarmo.
Hana Švejnohová
Je to tak, Lenko... někde něco chybí, jinde přebývá. A jen potvrzujete, že si s sebou každý z nás nese stopy výchovy a zvyklostí z dětství. Někdo dodržuje odstup a nechodí na hřbitov, jiný to zase s frekvencí kontaktů přehání... Vybalancovat rodinné vztahy bude vždycky dobrodružná pouť, která nikdy nezaručí ideální stav pro všechny. Ale žít se dá spokojeně i s dílčími úspěchy...
Lenka Kočandrlová
Přečetla jsem si váš příběh se zájmem,jsem asi stejný ročník,jako vy.Ovšem já bych nikdy nechtěla cpát se do rodin mých dětí,jsem ráda,že jsou samostatní a nás rodiče nepotřebují. S příslušníky jejich rodin se v podstatě nestýkám,pro mě jsou skoro cizí osoby. Na vnouče,až povyroste, se budu vždy těšit,ale nikdy se nebudu vnucovat,podbízet a násilně se lichotit do jeho soukromí. My jako rodina nebyli nikdy zvyklí na neustálé návštěvy příbuzenstva,u nás se nechodilo na hroby - ani jsme žádné neměli. Takže i já jsem zvyklá na odstup,nechat žít, ale rádi se určitě máme. Knížka se napíše raz-dva,ale co je psáno,je tím pádem dáno, těžko pak se asi vysvětluje, co tím autor vlastně myslel a proč to vůbec psal.
Miloslava Richterová
Jsme lidé různí, jedněm vadí, že babička se nezajímá, láskou ani časem nehýří, jiným vadí, že babička by s dětmi ráda život sdílela. Je prima, když se řízením osudu sejdou ti, co mají o životě stejné představy a spokojenost je na obou stranách. Pokud to nevyjde a lidé, co by si rozuměli, se nesešli, nezbývá, než se s tím vyrovnat. A někdy se i stane, že lidé časem změní názor. V každém případě děkuji za sdílení, rozumím Vám velice, přeji hodně zdravíčka a knížku si přečtu :-)
Jana Šenbergerová
Hanko, přečetla jsem jedním dechem. Někdy i nezávislost na čemkoliv nebo komkoliv může napáchat dost škody ve vztazích, natož jakákoliv závislost. Přeji vám, ať jste brzy zcela fit a spokojená.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

21%

Setkání s přáteli

20%

Kontakt s rodinou

21%

Knihy

19%

Vitamíny

19%