Díky, tati

Také jsem si Váš článek přečetla jedním dechem a jsem moc ráda že jsem jej nepřehlédla mezi ostatními. Hodně zdraví . Bertice

U mě je to opačně. Neměla jsem hezké dětství, matky jsem se bála a otec byl slaboch. O to víc jsem se snažila vytvořit dětem domov, kam se budou rádi vracet. Máme dva hodné zetě, kteří k nám hezky zapadli. Je nás 12, a rádi podnikáme společné akce. Mladým se do ničeho nepleteme, a oni nám za to rádi půjčují naše vnoučata.

Pro Táňu: moje knížka je dostupná na internetu v mnoha e-shopech a vydalo ji nakladatelství Motto (Albatrosmedia), takže si můžete vybrat nabídku podle ceny :-)

Pravdivě napsáno! Také jsem si některé věci uvědomila až nyní a je mi 64 let. 65 mi bude až v dubnu, tak si ty dny hýčkám a raduji se, že je to ještě daleko. Ale bohužel se svou matkou mám špatný vztah. Mrzí mě to, ale nemůžu jinak. Tatínek byl povahově jiný, ale už nežije.

Hanko, proc to pisete do diskuze a ne rovnou do knizky?? Vam to frci o 106 a tak me vase psani zaujalo, ze bych si rada vasi knizku koupila. Muzete mi poslat prosim jmeno nakladatelstvi ci primo link na objednavku na muj mail ?123ta@seznam.cz Dekuji. Mate zadelano na dalsi knizku/knizky? Sve pocity jste vypsala naprosto dokonale. Necim jste si prosla, ale dulezite mi prijde, ze uz "to" , co jste driv nevidela, vidite...

Milá Hanko, život někdy je i není fér....zareagovala jsem dodatečně i na Váš článek Kde jsi byl, tati? Prosím, podívejte se. Děkuji.

Zajímavé čtení. Vyslovujete nahlas to, co si většina maminek dospělých dětí nechává plynout pouze v hlavě. Protože, co si budeme nalhávat, my mámy dospělých dětí si projdeme popisovanou fází života téměř všechny. Přitom pojmenovat a říci nahlas to, co se odehrává uvnitř, pomůže najít cestu. I já už se dnes nad podobnou fází svého života s nadhledem usmívám.

Zajímavé čtení. Vyslovujete nahlas to, co si většina maminek dospělých dětí nechává plynout pouze v hlavě. Protože, co si budeme nalhávat, my mámy dospělých dětí si projdeme popisovanou fází života téměř všechny. Přitom pojmenovat a říci nahlas to, co se odehrává uvnitř, pomůže najít cestu. I já už se dnes nad podobnou fází svého života s nadhledem usmívám.

Moc krásný článek. Ano, také jsem ho přečetla jedním dechem.A proto napíšu jen jedno slůvko. A sice..... děkuju.

:-) O slovech, která vyřčením ztrácejí obsah... :-)