Jak jsem soutěžil v televizi

Pane Berko, máte můj obdiv.

Jste dobrý! Já bych do televize nešla, asi bych tam zkolabovala :-D

Vedl jste si skvěle!

Také ráda soutěžím v křesle svého obýváku, ale že bych mohla někdy něco vyhrát mě ani nenapadlo...

Také se pravidelně dívám, doma to je snadné u prvních osmi, pak už velké mezery.

Moc vás obdivuji a fandím vám. Chce to hodně odvahy, protože otázky jsou někdy těžké, někdy je tam chyták. Doma se díváme, ale to je něco jiného, než tam ve studiu. Nejraději mám konec. Je to napínavé. Pokud soutěžící jde do dablu a hraje o vysokou částku, schovám hlavu pod stůl, nechci vidět jeho prohru. Na druhou stranu těmto lidem fandím! Jsou to odvážlivci...

Jste borec , dívám se pravidelně , v křesle se to hádá , ale do kamery bych to nedala .

Na soutěže v TV se dívám,sama bych odvahu neměla a že někdo vypadne,i když třeba brzy,já to za ostudu nepovažuji.Už právě ta odvaha tam jít se cení.

Jindro, máte ode mne palec nahoru. Já bych tam nešla kvůli té ostudě, že nevím něco, co bych vědět měla. A to se může stát nejen proto, že to nevím, ale třeba kvůli trémě nebo že si vzpomenu pozdě. Stačí mi to u televize. Ale ráda ty soutěže sleduji. :-)

Na tuto soutěž se taky díváme, docela dost toho vím, ale soutěžit bych nemohla, jsem trémista. Kdysi jsem si to vyzkoušela a když na mě najela kamera, musela odpovědět kamarádka, které jsem to pošeptala. Jednalo se tenkrát o režiséra Fr. Filipa se kterým jsem párkrát pracovala. Byl to Videostop.