FOTO: Oldřich Čepelka

Jak jsme si hráli a zlobili

29. 3. 2023

Vím, že si všichni vzpomínáte na své dětské hry a že nedokážu vypsat všechno, co víte sami. Ale třeba vás budu inspirovat k novým příspěvkům.

Můj příběh vzpomínky

Autor: Oldřich Čepelka

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Oldřich Čepelka 29.3.2023 15:34

Připomněli/y jste hry jako vybíjenou nebo na sochy nebo skákání panáka. Děkuju. My bychom měli psát články kolektivně, jako tým!

Oldřich Čepelka 29.3.2023 15:32

OPRAVA věty: O máchadle jsem už napsal TADY = na https://1url.cz/PrYiq . Děkuji za pocho.

Miloslava Richterová 29.3.2023 13:14

Pikola je v pořádku :-) Hezký příspěvek a u nás na vesnici byly hry ještě bohatší. Pouze popichnuti na ty svetry to zkazilo. Jsou i lidé nemocní a potřebují mít doma teplo ve dne v noci, něco o tom vím.

Jana Kollinová 29.3.2023 11:43

Zajímavé, jiný kraj, jiné hry. Nevzpomínám si, že bychom si v Brně hráli hru "Polívka se vaří" nebo "šipkovanou." Doplnila bych ještě skákání panáka a ve škole jsme tajně hráli "Město, země, řeka, ..." Na zvolené písmeno se doplňovaly názvy a vyhrávající volil další písmeno. Pak piškvorky. Těším se na další příspěvky. Pane Čepelko, děkuji za odlehčené téma v této turbulentní době.

Alena Velková 29.3.2023 11:38

Milá vzpomínka, většinu toho jsme hráli taky a navíc ještě hodně vybíjenou. Na rozdíl od vás jsme si ale nehráli na náměstí, ale hřištěm se nám stala přímo ulice, kde nebyla žádná zaparkovaná auta a ani tam žádná auta tehdy nejezdila :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Křižovatky života

Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi položil, ale tehdy jsem si na ni neodpověděl. Až nyní se o to pokusím.

Jan Zelenka

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Lednová vzpomínka na mladá léta

Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.

Marie Ženatová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková