Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: O hřejivém slunci a zelném salátu

16. 4. 2023

Ťukáme si sklenkami Frankovky, co Čenda přivezl z Moravy a přejeme Vildovi k třiasedmdesátinám zdravíčko a štěstíčko. On ale pronáší nečekaná slova: „To zdraví beru, o univerzální životní štěstí ale vlastně ani moc nestojím. Já mám radši jednotlivá malinkatá každodenní štěstíčka.“

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Soukupová 20.4.2023 13:50

Při čtení těchto fejetonů si vždycky přeju být malá muška (třeba i zlatá), poletovat kolem debatního stolu, poslouchat a smát se. Pak si to ale rozmyslím. Hlučnou mušku (třeba i zlatou) by určitě někdo hlučně plácnul. A bylo by po srandě. Tak si fejeton radši jen přečtu. A taky mě trochu mrzí, že Tomáš nikdy nereaguje...

Taťana Veselá 17.4.2023 12:23

půjde to štandopéde do trenýrek...andělovi štěstí z křídel brka nevyškube... Kam na to chodíte :-O

VANDA Blaškovič 17.4.2023 06:44

Váš svět je perfektní, pane Tomáši. Škoda, že na nás v diskuzi nereagujete, dá se říci globálně i jednorázově kašlete…

Soňa Prachfeldová 16.4.2023 20:51

Štěstí máme pořád, pokud žijeme v pohodě. Zábavné jako vždy, díky.

Marie Magdalena Klosová 16.4.2023 15:29

Filosofické úvahy o podstatě štěstí byly pro mě naposled aktuální snad na filosofické fakultě. Když pak člověk začne žít"normální život", je vděčný za každou pixlovku fazolí v tomatu a čím let přibývá, tak častěji za ten "záchůdek" ,který se někdy stane alfou a omegou šťastného návratu domů. Fejeton je ÚŽASNÝ ! Děkuji. Pobavila jsem se. Což také pokládám za kus štěstí v dnešním světě. mm

Jiří Dostal 16.4.2023 11:15

:-) Základem štěstí je schopnost vážit, hodnotit svůj úděl, ale rozmar se někdy hodí... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák