Nemusíme to mít všichni

Nadi, díky Tvým příspěvkům už znám Miladu, jako bych ji sama navštívila. A přesto si o ní článek pokaždé znovu přečtu a fotky prohlédnu. Krásné přírody není nikdy dost.

O Miladě jste již psala tolikrát, že jsem si řekl, že se tam musím podívat. Je to sice trochu z ruky, ale dle fotek vidím, že je tam fakt krásně. Držte mě palce ať nám to vyjde. Jinak díky za pěkné fotky.

Ano, tomu rozumim... :-)

Naďo moc hezké fotky. Jezero Milada neznám osobně, ale díky tvým krásným fotkám jsem ho poznala.

Dnes je u nás krásně, ale já znovu klikla na tyhle fotky, jsou kouzelné.

Taky to mám tak Naďo, ráda se podívám do nových míst, ale mám ráda panorama Šumavy. To se mi nikdy neokouká.. Vodní plocha je fascinující..

Asi to opravdu mít nemusíme, ale sama příroda zařídila, že každý má svá oblíbená místa. Moje vodní plochy jsou pískovny kousek za městem. Tam se toulám hodiny třeba i několikrát týdně. Pozoruji, jak se mění barva vody a s ročními obdobími i život na ní. Nedám na ni dopustit, i když momentálně mám podrápané nohy od akátových výhonků, když jsem poprvé šla v kalhotách pod kolena.

Krásné místo :-)

Věrnost k určitými místům, kde často pobývame a kam se také pravidelně vracíme tu mám také. Na Miladu se chci určitě letos podívat. Fotky zobrazující vodu, les a vše co k tomu patří, mám moc ráda. A fotky máte také moc pěkné paní fotografko, děkuji.

Hezký článek a na fotky z Milady se dívám moc ráda. Jinak z Tebe by měla Milada radost, kdyby měla duši.