Povědomí domova

Hezky jste to sepsali dohromady. Pro mě domov zahrnuje vše co jste popsali oba. I ty věci na svém místě i celou naši zem. Když jsem v zahraničí a jedu domů, tak především do Česka, do Prahy. Díky.

Věrko a Honzo moc pěkně jste to sepsali. Domov je tam, kde se člověk cítí dobře má pocit že tam je chráněn od všeho zlého. Třeba zvířátka která máme nebo si je přivedeme, ty také velice přilnou k domovu kde je jejich pán.

Těch domovu jsem měla víc. Všude bylo něco, co narušovalo mojí spokojenost a pohodu. Až v r. 1980 jsem se nastěhoval s manželem a synem do našeho vlastního, jsme tu pořád. Čtyřku vystřídala lidská dvojka a zvířata a jsme tu moc spokojeni. Když řeknu, že jdu domů, tak jdu opravdu domu.

Moc hezká zamyšlení. Jsem ráda, že opět společně publikujete. :-) Pro mě je domov místo, které mi přináší pocit jistoty. Kde vždy najdu věci, které jsou mi milé, kde mohu odpočívat.

O svůj domov v dětství jsem přišla ve 13 letech. Bydlení v Týně jsem dlouhá léta jako domov nebrala, ale jiný jsem neměla. Myslím, že dost málo lidí zde vystřídalo tolik bydlišť včetně přechodných jako já. Od roku 1993 se stal mým domovem byteček na Jižním Městě - Chodově. A teď je mým domovem Týn, kde jsem původně nechtěla být, a když jedu z Prahy, říkám, že jedu domů. Ve vojenském archivu jsem se setkala s řadou emigrantů, kteří zůstali i po listopadu v cizině. Ale všichni stejně tak trochu toužili po naší vlasti. Jedna paní odešla v roce 1968 do Británie, odtud do Kanady a další domov si vytvořila na Tahiti, cestovala z jedné země do druhé, říkala, že všude, kde pobude, se jí začne stýskat po nějakém tom dalším domově, ale že ve své podstatě si připadá, že nemá domov nikde. Tak to bych nechtěla. Děkuji vám oběma za pěkný příspěvek k zamyšlení.

Přeskupovat nábytek bych si u nás doma nedovolila, protože vím, že manžel to nesnáší. Musí to zůstat tak, jak to je. Jednou jsem mu uklidila skříň, ale on pak nemohl nic najít. Raději má ten svůj mírný nepořádek. Někdy jedu do Světlé Hory, kde jsem prožila dětství, ale domov mám ve svém současném bydlišti /Dub nad Moravou, poblíž Olomouce/. Jsme tady už 30 let. Nikdy a nikam bych se nechtěla stěhovat, protože to tu mám moc ráda.

Tady mě hodně zaujala věta - ....doma jsou tam,kde jsou spolu.Jak je tohle důležité si to uvědomovat.

Mám ráda věci na svém místě. Když něco hledám tak vím kam "šáhnout". Já ve svém životě měla domovů více, celkem jich bylo pět. A tento pátý doufám že bude zde na zemi poslední. Jsem tu hodně spokojená.

V přeskupování věcí a nábytku jsem mistr...dělám to asi proto, aby mi domov nezevšedněl, ale co si pak musím vyslechnout... :-))

Sluší vám to. Vypadáte, že jste spolu doma.