Všechny fotografie: Marie Ženatová

Poslední zahoukání lokálky

13. 6. 2023

V sobotu 10. června jsem přišla se svým foťáčkem na místní smutečně vyzdobené vlakové nádraží v Boskovicích. Chtěla jsem být přítomna poslednímu odjezdu lokálky do Velkých Opatovic.

cestování města a obce Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 23.6.2023 20:40

Děkuji vám všem ze srdce za vaše dobrá a velmi moudrá slova*.

Michal Stein 21.6.2023 20:34

Ještě doplňuji můj předchozí komentář ze 14. 6.: písnička Rony Martona se správně jmenuje "Zde se mi nestýská. Text napsal Daniel Navrátil a úvod zní přesně: "Z boskovické pouti/Znám já vláček/Koleje se kroutí /Doizatáček..."

Soňa Prachfeldová 15.6.2023 18:04

Bylo by fajn, alespoň občas trať obnovit.

Michal Stein 14.6.2023 21:47

Taková malá zajímavost: tato lokálka se objevila i v písňovém textu. Paradoxně indonézského zpěváka Rony Martona, se skupinou Petra Hanniga. Nepamatuji si přímo titul písničky - něco jako "Tady já žiju rád", ale v textu se objevilo: "Z boskovické pouti znám já vláček/Koleje se řítí do zastáček.." a později "..z nádraží pak cestou známou/Jedu do Skalice nad Svitavou". Potud tedy rarita, že moravský vláček opěvoval exotický interpret.

Jana Kollinová 14.6.2023 12:36

Se zájmem jsem si přečetla o poslední jízdě vláčku. Moc se mi líbí úvodní fotografie nakloněné mašinky. Musela jsem se pousmát vlastní představě, že vyvažuje odstředivou sílu v zatáčce, podobně jako závodník na Mosteckém okruhu. No jo, já už mám takovou bujnou fantazii, kterou jedna paní zde na i60 nazvala infantilní, ale díky za ni. Situace tak pro mě získávají jiný rozměr s vlastním příběhem. Tolik na vysvětlenou a děkuji za článek.

Daniela Řeřichová 13.6.2023 20:51

Je to smutné, ale třeba se podaří nadšencům zachovat jednorázové historické jízdy jako je tomu např. na Pelhřimovsku. Vlakem jezdím od malička, dědeček byl u „modré armády“, rodiče auto nikdy neměli. I dnes upřednostňuji jízdu vlakem před autobusem, minulý týden jsem tak cestovala po republice šestkrát.

Zuzana Pivcová 13.6.2023 19:24

Maruško, stejný problém vyvstal před několika roky v Týně nad Vltavou. Pro mnohé důležitá trať Týn nad Vltavou - Číčenice byla úřady vzata jako neefektivní a zrušena. Pro místní občany to bylo po cca 120 letech provozu smutné. Naštěstí se našla skupina železničních nadšenců, kteří se zasadili o to, že tu v létě bývají výletní jízdy pro turisty, navíc pak slavnosti spojené s jízdami různých historických vlaků. Oslava 125. výroči trasy Týn - Číčenice byla právě minulou sobotu. Pro občany to je vždy velká atrakce.

Věra Ježková 13.6.2023 16:56

Maruško, moc hezká vzpomínka. Vlaky mám ráda. Lokálky mají jedinečné kouzlo. Škoda, že ta vaše končí.

Miloslava Richterová 13.6.2023 15:07

Díky za zprostředkování této poslední jízdy. Je to škoda.

Lubomír Kozák 13.6.2023 13:59

"ekologická" ?? Vždyť je to furt naftový motor, stejné škodliviny vypouští i autobus.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Zápisník starého muže: Za železnou oponou

Listuji katalogem s nabídkou rekreací na rok 2024, prohlížím barevné obrázky, poznávám známé destinace. V hlavě se vynořují vzpomínky, jak tomu bylo kdysi dávno.

Zdeněk Folvarčný

Za krásami Kutné Hory a okolí

Bylo nás tak akorát na autobus. Celkem 51 lidí, z toho většina seniorů. Z celé České republiky a ze…

Jindřich Berka

Fotoreportáž: Fragmenty výletů

V první polovině měsíce března jsme se vypravili na návštěvu k naší dceři do Zlína. Ta si pro nás připravila několik výletů. Protože ví, že miluji baroko a Santiniho, tak naším prvním výletním cílem byly:

Elena Valeriánová

Výlet do Klášterce nad Ohří

Je březen, venku je hezky, slunce už má docela sílu. Vždycky, když volám svým kamarádkám, tak mi sdělí, že jsou mimo domov. My už jsme docela dlouho nikde nebyli, pořád se mi stýská po našem pejskovi, a tak jsem oznámila manželovi, že prostě musíme taky někam vypadnout.

Naděžda Špásová

Dvě hodinky v Pelhřimově

Dočetla jsem se, že Pelhřimov v letošním roce slaví 800. výročí od první písemné zmínky. Tímto malebným městem, jemuž se přezdívá Brána Vysočiny, jsem jen občas projížděla autem nebo autobusem.

Martina Růžičková