Vyhodnocením této i dalších nedávných vln veder z dlouhodobého pohledu se zabývali vědci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Earth and Space Science.
Probíhající změna klimatu se neprojevuje jen nárůstem globální teploty vzduchu, ale i četnějšími, intenzivnějšími a delšími vlnami veder. Tu z léta 2021 experti v mnoha ohledech vyhodnotili jako srovnatelnou s rekordními událostmi z let 2003 a 2010, které byly donedávna považovány za extrémně vzácné. Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná vedra podle dalších studií opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let.
Mapa rekordních vln veder
Za pomoci nejnovějších dat poskytovaných Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí vědci zrekonstruovali výrazné vlny veder napříč Evropou od roku 1950. „Použitá data nám umožnila určit rekordní vlnu veder pro každé místo v Evropě v libovolně zvoleném období od poloviny 20. století do současnosti,“ vysvětluje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Pokud analýzu provedeme pouze do konce minulého století, tak naše mapa vypadá úplně jinak, než když využijeme veškerá dostupná data sahající až do roku 2021.“
Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 % plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021. „Toto číslo by bylo s velkou pravděpodobností ještě vyšší, kdybychom do studie mohli zahrnout data z léta 2022, které přineslo extrémní vlny veder mimo jiné do Spojeného království,“ dodává Ondřej Lhotka.
Rekordní vlny veder v období 1950–2001 (vlevo) a 1950–2021 (vpravo). Barevně je znázorněno deset nejrozsáhlejších vln veder v daném období. Zdroj: Earth and Space Science
Mgr. Ondřej Lhotka, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR
