Svatba a co dál a hlavně jak vydržet

Pane Zdeňku, máte svatou pravdu. nemáte to s námi /ženami/ lehké a je málo takových mužů, kteří tu svou aspoň trochu prokouknou. Ale ostatně MY ženy to s vámi muži také lehké nemáme. Ale všichni se musíme snažit... mm

Je to moc pěkně sepsáno, když je snaha z obou stran, tak může soužití trvat až do smrti.

Myslím, že Vy nepatříte k těm, kteří káží vodu a pijí víno. Napsal jste to moc hezky a vnímavě a věřím, že si se ženou dobře rozumíte.

Zdenko (paní Soukupová), sepsané to bylo za odpoledne, ale podklady a materiál jsem studoval víc než padesát let. Děkuji za hezké odpovědi.

Bezva článek a co se týká nákupu, tak manželovi na lísteček to píši já. A pokaždé mu říkám že co není, nebo zapomene i s lístečkem koupit, případně v prodejně nenajde dokoupím si já sama. Není to u nás žádná tragédie, když se něco koupit zapomene.

Zdeňku, trochu (asi) indiskrétní otázka: jak dlouho Vám trvalo, než jste popisované body zvládl? Jinak moc hezky sepsané...

Chlap v manželství musí hlavně předvídat a číst manželčiny myšlenky. Dobře jste to vystihl.

O manželském souznění jsem tady na íčku napsala VZPOMÍNKU na rodiče. Protloukali se se svými starostmi ruku v ruce, bez hádek a výčitek, ale vždy našli řešení ikdyž rozhodování nebylo zrovna lehké. Jeden citát mi utkvěl v paměti " Jak se syn chová ke své matce, tak se jednou bude chovat ke své ženě". Stejně tak bych se vyjádřila o dcerách. Myslím,že právě to je základ pro trvalé manželství,to co si přinášíme z rodiny. Kde není úcta a porozumění, tam pšenka nepokvete.