A že by si to přečetli, jak se o svatbách dělá, když se čtou gratulace nebo když se vypráví nějaké legrácky a podobně.
Souhlasil jsem a pár řádek jsem jim napsal. Celé to povídání jsem nadepsal:
SVATBA A CO DÁL A HLAVNĚ JAK VYDRŽET
Napsat pár bodů, pár rad novomanželům, hlavně mužům, aby jejich manželství vydrželo a hlavně, aby to fungovalo až do smrti, nebo dokonce napsat desatero pro tento nově vznikající manželský stav, je téměř nemožné. Pravidla na papíře je jedna věc a život v manželství je věc druhá.
Vybrat si pravou ženu, manželku, není tak jednoduché jako třeba si vybrat dobré jídlo. Chcete-li si pochutnat třeba na bifteku, není nic jednoduššího, než se zeptat řezníka, kde se ta kráva pásla, co žrala a v jakém chlívě vyrůstala. Ovšem chcete-li si vybrat tu pravou ženu na celý život, to už tak snadné není a tady vám žádný řezník neporadí.
Za prvé - základ: Musíte začít od základů. Důležité je najít a usadit pevný základní kámen, aby bylo na čem stavět. Jakmile ho najdete a postavíte, základní kámen celého lidstva, musí vám stát celý život. Bez toho se neobejdete.
Za druhé – řeč těla a posunků: I když mluvíte třeba pěti cizími jazyky, musíte se naučit tomu nejtěžšímu, jazyku vaší ženy. Každá žena má svůj jazyk, který se dá jen velmi těžko naučit, protože k němu nelze koupit žádné knihy, příručky, slovníky, CD a ona dokonce někdy používá pouze jen řeč těla a posunků. O to je to všechno složitější a těžší jí porozumět.
Např. V předsíni stojí vysavač. Manželka škrábe brambory. Vy jdete kolem a nic neříkáte. „Tebe to ani nenapadne, že bys mohl ten vysavač uklidit, když vidíš, že dělám oběd?“ No, nenapadne, vás to, protože vám manželka nic neřekla a vy to neumíte přečíst z její tváře, co vám říká. Anebo: „Pod tím stolem je takových drobků?!“ a zase nic. V překladu to znamená: „Nemůžeš to aspoň vyluxovat, když vidíš, že mám práci?“ Jak vidíte, je potřeba se stále učit.
Za třetí – umění nákupu: Manželka volá. „Až půjdeš nakoupit, tak kup…“ Všeho nechte a okamžitě běžte pro papír a tužku, i kdyby to měly být pouze dvě věci. Napište seznam a poslední položku silně podtrhněte tak, aby to viděla manželka. Až se vrátíte z nákupu, pozor, to je důležité, vyložte nakoupené věci na stůl a zkontrolujte podle seznamu. „A kde máš máslo?“ ozve se znenadání. „Ale to jsi neříkala, podívej se?!“ a ukážete jí prstem na seznam, ale v zájmu harmonie v rodině je to lepší vzít na sebe a vyslechnout si větu: „Kdo ví, co posloucháš, když ti něco říkám.“
Za čtvrté - logika: Můžete spočítat rychlost světla nebo předpovědět zemětřesení, předpovědět, kdy dopadne raketa na měsíc, kdy větrná bouře zasáhne naši zemi, ale myšlení ženy? Manželky? To nejde! Nelze! To nemůžete předpovědět.
A předpokládat, že to bude tak a tak, to taky není možné. Nemůžete počítat s ničím. Co se zdálo včera tak jednoduché, dnes neplatí. Vysvětlení a logika tady neexistuje. I když si budete myslet, že svojí ženu znáte jako svoje boty, nevíte nic, co jí v daný okamžik může napadnout, a co platí a co je minulost.
Ale i přes to za prvé, za druhé, za třetí a za čtvrté je to krásné žít s ženou, držet jí za ruku a šeptat jí tajnosti. Nenechte se odradit nějakýma řečma o nákupu, logice a uklízení. Ženu musíte milovat takovou, jaká je a ona bude zase milovat vás, takový jaký jste vy. Tedy krásný, chytrý, milý, šikovný a možná budete v jejích očích ten nejkrásnější, nejmilejší, nejšikovnější řezník na světě, který o vás ví všechno, tak jako ví všechno o tom bifteku.
