Jedná se o obec s necelými deseti tisíci obyvatel, jejíž název zní: Bohemia. Tušíte správně, její založení mají na svědomí Češi.
Na podzim 1854 přibyly v New Yorku tři navzájem se znající rodiny přistěhovalců, Vávrovi, Koulovi a Kratochvílovi od Kadaně. Jan Vávra onemocněl, na radu lékaře se rozhodl opustit velkoměsto a zakotvit v klidných končinách Long Islandu u jezera Ronkonkoma, kde realitní kanceláře nabízely pozemky za výhodné ceny. Okolo devíti dolarů za akr půdy. Ostatní Vávru do dosud řídce obydleného kraje brzy následovali. Byť zdejší půda se ukázala spíše písčitá, nepříliš vhodná k hospodaření, rodiny se tu rozhodly počátkem léta 1855 usadit natrvalo a v počátcích si vydělávaly na živobytí náročnou prací na okolních farmách. Coby vůbec první osadníci se dodnes těší velké úctě, jejich osudy plné útrap plní místní kroniky a památníky.
O dva roky později se přistěhovali další Češi a počátkem 60. let činorodý Koula, který se mezitím přestěhoval do Bostonu, přesvědčil početnou skupinu přistěhovalců původně mířící do Kanady, aby rovněž natrvalo setrvala v malé obci, které on s přáteli vdechl život. V úředních listinách zatím byla zanesena pod názvem Nová vesnice Tábor (New Village of Tabor). V roce 1868 místní Češi s velkou slávou postavili dřevěnou budovu školy, i díky finanční pomoci od krajanů v New Yorku.
Příjmení nově příchozích v příštích desetiletích dávala na srozuměnou, které etnikum tu vládne: Prochaska, Kovanda, Thuma, Buchacek, Novotny, Nohowec, Kroupa, Becvar či Jedlicka. Roku 1884 osadníci jednomyslně odhlasovali změnu názvu na Bohemia a osada se jala psát nový příběh. Krajané provozovali několik tabákových továrniček, nechyběly ani dva hostince, Černého pekárna, hotel „Mazánek“, sokolovna, hasičská zbrojnice, pošta, knihovna, spolková budova a hřbitov, v jehož nitru se od roku 1903 tyčí majestátná socha Mistra Jana Husa, údajně největší mimo území Čech a Moravy. Blízký dřevěný kostelík byl zasvěcen svatému Janu Nepomuckému a roku 1919 se stal farností s českým knězem Václavem Kroupou. Bohemia měla i vlastní baseballový tým, noviny a pravidelné krajanské slavnosti v národních krojích.
Při oslavách stého výročí založení v roce 1955 měla osada okolo 3 000 obyvatel. Dnes více jak trojnásobek. Bohemia je obklopena zelení, v sousedství přírodního parku Connetquot a přitom v blízkém dosahu regionálního letiště a dálnice vedoucí na samotný cíp Long Islandu v Montauk. Znalost češtiny v průběhu generací vymizela, nikoliv však česky znějící jména na zvoncích a hrdost na český původ.
O zachování historického odkazu pečuje spolek Bohemia Historical Society. Když se z ulice pokoušíte nalézt její budovu, sloužící zároveň jako muzeum a místní archiv, patrně napoprvé minete a musíte se vrátit. Zvenčí totiž vypadá jako obyčejný hangár či větší skladiště. Ovšem jakmile vejdete dovnitř, spadne vám brada, protože se ocitnete uprostřed bohaté expozice, přibližující nelehký život prvních osadníků. Je tu vystaveno vše od zemědělských nástrojů po původní nábytek, vše v perfektním stavu. Když máte krapet více času, můžete se v muzeu začíst do kronik a deníků a zmapovat celé unikátní dějiny Bohemie, lemované příběhy lidského odhodlání, vytrvalosti, strádání, úspěchů a štěstí.
V muzeu je možné vidět, jak vypadala domácnost prvních osadníků
A to byly jejich zemědělské nástroje. Fotografie poskytnuty historikem M. Nekolou
Vůbec první a pravděpodobně jediná ryze česká zemědělská osada v celém rozlehlém státě New York si bezpochyby zaslouží pozornost a stojí za návštěvu. Ostatně, když popustíme uzdu fantazii, Bohemia by mohla být i první zastávkou na tematickém zájezdu po obcích, které svými názvy zkrátka nepopřou český původ. Vždyť který turista našinec by nechtěl zavítat do míst jako Malin v Oregonu, Kolin v Montaně, Litomysl a Beroun v Minnesotě, Prague v Oklahomě, Tabor v Jižní a Pisek v Severní Dakotě, Protivin v Iowě, Libuse a Kolin v Louisianě, Pilsen ve Wisconsinu či Frydek v Texasu? Byla by to asi hodně dlouhá výprava, ale vězte, že by stála za to!
