Vždyť víš, hvězdy nehasnou

Milí přátelé, moc děkuji, život není navždy a každý prožíváme smutek nad ztrátou nám milovaného člověka. Přeji moc síly Janě, která s mým bratrem prožila 48 let. Život pokračuje a rodina je oporou. Děkuji.

Soničko, rozplakalo mě to.

Jsem ve stejné situaci. Také můj bratr už neoslaví sedmdesátiny a já jsem starší. Nejvíc je mi líto švagrové, prožili spolu čtyřicet pěkných let, opravili spolu domek, kde jí teď všechno připomíná co spolu prožili. Ale život jde dál...

Soni, sedím pod hvězdnou oblohou s Tebou a držím Tě za ruku. Nemluvíme a já přesto vím, jak Tě to bolí. Čas plyne jako voda v řece, čas otupí bolest a osuší slzy, zůstanou Ti jen vzpomínky a Ty uchovej ve svém srdci. Opatruj se a bratrovi přej klid a mír.

Soni, moc smutný článek, i když víme, že každý má čas vyměřen na tomto světě, nikdo na tu chvíli není připraven. Věřte, že se třeba v jiné dimenzi setkáte zde na tomto světě ho jistě se svými vzpomínkami budete nosit v srdci. Upřimnou soustrast

Je mi to moc líto,soucítím s Tebou. Nádherně napsaná vzpomínka na bratra. Děkuji.

Děkuju za citlivé vzpomínání.

Ne každý má se sourozencem takový krásný vztah, aby tohle mohl napsat. Je Vám dnes smutno ze ztráty. Jste ale jedna z těch šťastných, která je obohacená za celou svou existenci společnými zážitky s blízkým člověkem. Až čas bolest otupí a zmírní, budete vzpomínat jen s láskou a úsměvem. Když mi umřel děda, kterého jsem měla nejradši z rodiny, setkala jsem se náhodně s člověkem, který viděl poněkud víc, než my, obyčejní lidé. Postěžoval jsem si, že bych chtěla, aby na mě mluvil, když se mi o něm zdá. Zdálo se mi malokrát, a mlčel. A ten člověk mi řekl, že až budu vzpomínat bez lítosti, bude na mě mluvit. A měl pravdu. Byly to obyčejné situace, ale já si ten sem vždycky pamatovala...přeju Vám, aby se Vám o bratrovi brzy zdálo něco hezkého.

Také jsem přišla o bratra, vím jaké to je. Vzpomínky ale zůstaly.

Sedím pod hvězdami, cítím vesmír, noční obloha, to jsou slova básníků a myslím, že vím, jak jste to chtěla vyjádřit, ale všechno je jinak. Vždyť víš, hvězdy nehasnou. Použil jsem Vaše slova a nemám k tomu co dodat. Napsala jste to nádherně.