Bramborová brigáda s bonusem

Ludmilo, děkuji, že jste věnovala pozornost článku o kocourkovi mého dětství.

Krásný příběh.

Krásný kocouří článek :-)

Na zahradě se nám obvykle povaluje až 6 koček,z toho jeden kocourek. Naše jsou dvě,ty chodí na noc spát domů,dvě jsou bezdomovkyně,u nás jsou na stravu a spát chodí bůhvíkam.No a dvě jsou sousedovic,kterým se u nás líbí víc a taky se tu přiživují.Navzájem se buď doopravdy nebo jen na oko pronásledují,málokdy leží dvě u sebe,spíš má každá nějaké oblíbené místo. Kočky jsou krásné, svébytné a nedají se nijak buzerovat a využívat,jako třeba psi.

Hezky se to četlo. Před cca padesáti lety máma přinesla domů kočku ze vsi, od ní jsme si nechali další kočku a ta byla milovnice čokolády, po ní se mohla utlouct. Její další specialitou byla obliba tepla. Musela vyskočit na umyvadlo a tam se na ne zrovna široký okraj uvelebila a nasávala teplo od roury od kamen, která vedla do komína pár cm od umyvadla. Na seníku jsme jí "pomáhala" s odchovem několika koťat, to bylo prostě něco úžasného. Pár koček a kocourů mám i teď před očima, ať už kocoura s dlouhou srstí (bůhví kde k takové srsti přišel tenkrát na vesnici) nebo na největšího mazla mourovatého, který se bohužel rád toulal, jednou po dlouhé době se ukázal doma a pak navždy zmizel... Dokonce mám i pár fotek, máma mi věnovala starý foťák, mám ty fotky ráda, byť jsou ryze amatérské.

Děkuji všem za komentáře i za přečtení mého kocouřího vzpomínání

To je moc pěkný příběh o nezávislém a přitom oddaném kocourkovi. Ráda jsem si ho přečetla a vše se mi odehrávalo před očima. Děkuji. mm

Hezke a mile vypraveni

Soužití s kočkami i pejsky dobře znám. Výrazně člověku život dokáží zpříjemnit. A stejně tak dobře znám studentské bramborové brigády.

Jano, moc hezké vyprávění, kočky jsou po pejscích moje druhá láska.