O zvyklostech a o Andělu

Já myslím, že každý má svého Anděla, jen často se naše a jeho cesty míjí, krásný článek

ZAJÍMAVÉ, RÁDA JSEM SI PŘEČETLA jENDO.

Já bych to nazvala, že anděla má každý ve svých rukou. Včera jsme odjeli do Tovačova na hody. V okolí zámku vyzdobené krámky, kolotoč, hrála hudba, stánek s mysliveckou kuchyní v hospůdce slavnostní menu kachna se zelím a knedlíkem. Kdo by odolal? Ta atmosféra nás dostala. Čas nehrál žádnou roli. Prostě jen příjemně strávený den.

Holt, každý by měl mít svého a/A/nděla.

Tak to je velice hezký zážitek . Můj anděl chodí každý týdek ke mně na návštěvu a já dokáži s tím příjemným zážitkem přežít další týden docela spokojeně. Každý má určitě svého anděla.

Jitko ne stáří,ale i věk......

I stáří má krásné chvilky. Zrovna dnes jsem strávila odpoledne s milými kamarádkami.

Věrko, chodil bych jinam. Není to žádný problém.

Jendo, co by sis bez Anděla počal? :-)

Čas nezpomalíme, kdybychom se snažili sebevíc. Každý už nějaké ty diagnózy máme a musíme nebo měli bychom se s nimi naučit nějak žít. A hlavně o nich moc nepřemýšlet a jít proti nim bojovat. A je jedno zda to bude do přírody nebo do nějaké kavárny, na výstavy nebo někam z kulturou. Každý dle svých možností a svého zdrav. stavu.