„Dostupnost ordinací praktických lékařů pro dospělé se stále zhoršuje, v některých regionech je dokonce kritická. Kontakt seniorských pacientů s jejich praktickým lékařem není dostatečný, tím pádem je stále více zanedbávaná i preventivní péče, třeba i včetně očkování,“ říká Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky.
„Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí mimo jiné upozorňuje, že je třeba věnovat pozornost a vysokou péči i očkování celé populace. Imunizace by se měla stát nedílnou součástí plánů a obnovy stabilizace zdravotního systému po pandemii. Podle této strategie je nutná reforma primární péče a důraz na prevenci, zdravotní gramotnost a vedení občanů k odpovědnosti za své zdraví. Jenže k tomu je potřeba především dostatečná síť primární péče, tedy praktických lékařů,“ vysvětluje Lenka Desatová a dodává: „A pokud se situace nezlepší, v následujících pěti až deseti letech počet praktických lékařů starších 60 let, kterých je nyní 38 procent z celkových 6 475, dramaticky poroste. Přitom průměrný věk praktického lékaře je nyní přes 52 let.“
O důležitosti prevence hovoří odborníci z řad lékařů napříč medicínskými obory. „Imunitní systém se věkem opotřebovává a stárne, tím klesá i jeho výkonnost. Obzvláště zřejmé je to ve věku nad 60 let. Pro boj proti infekčním patogenům poskytuje vlastní imunitě potřebnou podporu dodatečná ochrana aktivovaná očkováním. Postvakcinační protilátky a paměťové imunitní buňky patogeny po vstupu do těla rychle rozeznají a zneškodní dříve, než dojde ke vzniku nemoci,“ říká Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU. „Senioři mají vyšší pravděpodobnost hospitalizace z důvodu nemoci nebo úrazu a prostředí nemocnic je pro ně rizikové z hlediska možné infekční komplikace. Jediná dávka vakcíny aplikovaná do svalu jim může zachránit život, předejít dekompenzaci jiné základní nemoci nebo zabránit zásadnímu zhoršení kvality života. V porovnání s následky nemoci jsou případné nežádoucí účinky po očkování většinou jen mírné a u velké většiny nevyžadují žádnou léčbu, případné jen běžné léky z domácí lékárničky. Testování vakcín podléhá přísným předpisům v několika etapách a nároky na nové vakcíny, pokud jde o jejich bezpečnost i účinnost, jsou vysoké,“ ujišťuje MUDr. Maďar.
Přestože již od roku 2015 mají lidé starší 65 let, stejně jako lidé chronicky nemocní a další rizikoví pacienti, některá očkování hrazená ze zdravotního pojištění, proočkovanost zejména v seniorské populaci rok od roku výrazně klesá. Výskyt nejrůznějších infekcí během pandemie covid-19 razantně poklesl, ale nikoli v důsledku očkování, ale především kvůli výrazným izolačním opatřením. „V posledním roce jsme zaznamenali významný nárůst výskytu různých infekcí, jako jsou RSV (respiračně syncytiální virus), chřipky, pneumokokových infekcí, a to jak v rizikových skupinách, tak i v běžné populaci. Počty pacientů jsou již na podobné úrovni, jako byly před vypuknutím pandemie,“ říká Zuzana Blechová, z 2. lékařské fakulty UK, Kliniky infekčních onemocnění Nemocnice Na Bulovce. Navíc jsou podle ní v rizikových skupinách často zaznamenávány vážné až těžké průběhy onemocnění. A přestože rizikové skupiny mají buď úplnou úhradu očkování, nebo jen s minimální spoluúčastí pacienta, je jejich proočkovanost minimální.
„Poslední sezona byla takzvaně tripledemickou, kdy se vyskytoval covid-19, RSV a chřipka zároveň, navíc tyto nemoci jsou v různé míře jakousi otevřenou branou pro napadení organismu dalšími onemocněními, například pneumokoky, s predikcí velmi závažného průběhu onemocnění,“ varuje MUDr. Zuzana Blechová a dodává: „Je velmi pravděpodobné, že podobná situace nastane i letos. Očkování je nejúčinnější a často jedinou možností, jak zabránit komplikacím a zbytečným úmrtím. Je třeba tímto způsobem ochránit ohrožené skupiny seniorů proti covid-19, i proti chřipce a pneumokokovým zápalům plic, u nich je riziko závažného průběhu onemocnění vyšší vždy. Navíc máme nové a účinnější možnosti vakcinace – na trhu je další vakcína proti pneumokoku, která míří proti 20 různým typům této bakterie, dále inovovanou vakcínu proti omikronové variantě covid-19, vakcíny proti chřipce, posílené pro starší osoby a nově i vakcíny proti RSV,“ říká MUDr. Blechová.
„V situaci, kdy dochází k výpadkům dostupnosti vybraných léků, včetně antibiotik, bychom očekávali mnohem aktivnější přístup zdravotního systému právě v oblasti prevence, bohužel se ukazuje jeho určitá nepružnost. Příkladem může být očkování proti pneumokokovým infekcím, kdy je na našem trhu už více než rok a půl dostupná nová očkovací látka, která pokrývá širší spektrum typů bakterie pneumokoka než vakcína, která je v současnosti hrazená ze zdravotního pojištění. Jenže tato nová látka bohužel dosud v úhradové vyhlášce vůbec není. Proto senioři preferují plně hrazenou variantu, která však pomáhá chránit proti menšímu počtů variant pneumokoka,“ uzavírá Lenka Desatová.
Zdroj: Rada seniorů České republiky
