Takový (ne)obyčejný deštník

0pět zajímavý článek Věrko. Já jsem si nedávno koupila opravdu praktický deštník. Je lehký jak o pírko, vejde se pohodlně do malé kabelky. Byl sice z 405,-Kč, ale moc si ho uźívám.

Děkuji podruhé. :-)

Zajímavé vyprávění o věci běžné potřeby jako je deštník,

Taková zajímavá povídání si vždy ráda přečtu a někdy k nim i něco souvisejícího mohu připsat. Třeba to, že mám "starý" deštník - červený s modrými květinovými vzory - který jsem si koupila v Praze, kam jsem tehdy jezdila na rozšiřující studium na Pedagogickou fakultu. Myslím, že byl z prodejny Pragoimpo, údajně dovezený z Japonska, a nebyl zrovna levný. Byl skládací, s ocelovými dráty. Potah jsem už mnohokrát sešívala, jednou byl i v opravně. Snad kuriozitou je, že dodnes slouží - jen jde obtížněji otvírat. Není divu, je mu padesát + ještě dva, tři roky navíc.

Zajímavé téma. Deštníků máme doma asi pět, většinou tmavé. Jen jeden je barevný, ten je můj. Ostatní “sdílíme”. Když si deštník kupuji, tak vždy ten s pevnější konstrukcí.

Zajímavý námět i povídání. O něčem tak zcela samozřejmém.

Měli jsme kdysi doma po babičce slunečník, krásný, s pestrobarevnými květy, na držátku střapec ze zlatavé příze, obyčejné deštníky, tehdy většinou tmavé, se s ním nemohly rovnat ... Dnes se dají koupit deštníky všech barev a vzorů a takové mám ráda - když prší, je šedo, nevlídně, tak aspoň ať vesele září deštník. Ale stejně jsem radši, když deštník z kabelky vyndávat nemusím :-)

Deštníky patřily v mém životě k věcem, které jsem zapomínala a ztrácela. Po listopadu se sem dostala spousta laciných čínských deštníků, které nic nevydržely, dráty se ohýbaly a lámaly, někdy dokonce při prvním použití, jako se mi to stalo na dovolené na Maltě. Teď mám už delší dobu celkem pevný deštník z Tchiba, ale nejspíšje pánský, nikterak elegantní. V létě jsem vždy raději volila pláštěnku, ale při vydatnějším dešti z ní stéká voda na kalhoty a do bot. Díky za pěknou informaci.

Díky za zajímavou historii deštníků. Deštníky přímo miluji. Před lety jsem si před cestou do Austrálie chtěla koupi slunečník. V obchodě mě prodavačka ujistila, že slunečník je příšerně drahý, několikrát tolik jako nejdražší deštník a poradila mi, že mohu deštník používat místo slunečníku. Od té doby to dělám často, protože pod jakýmkoliv letním kloboukem proti slunci se mi potí hlava. Deštníky mám asi 4, nejraději nosím jeden starý, velký, který je sice reklamní, ale používám ho místo hole, jako deštník a jako slunečník. Takže má 3 funkce.

Díky za zajímavé informace i krásné fotky! Deštníky nosím a zapomínám. Z deštníku s poškozenou konstrukcí umím ušít dvě tašky - to se potah rozpárá a trojúhelníky sešijí tak, aby vznikly dvě "roury" - ono se to těžko popisuje, ale asi to mnohé čtenářky znají. Je to pracné - ale na dlouhé zimní večery vhodná zábava.