Babiččiny pusinky

Mít hodnot babičku je určitě prima. Já jsem to, bohužel, nepoznala. O to víc si užívám být babičkou.

Láskyplné vzpomínání. Moje Ona uměla z mála vytvořit takové pochoutky a maso upečené ve starých železných kamnech, to se rozplývalo. Bylo jen v neděli. Naše babičky.

Dojemné vzpomínání. Ty čtyři * byl překlep.

Hezká vzpomínka. Moje babička krajkářka po svatbě "nepracovala", nepekla pusinky, ale dělala často nudle. Tak si ji nejvíc pamatuji a nudle taky dělám. I ve Štědrý den mi zbyde z vajíčka jen málo, udělám malou placku, nesmím ji zapomenout včas nakrájet.Tak jsem je dnes ukládala už usušené do sklenice. Copak si asi budou pamatovat vnoučata o nás?

Honzo, pěkná vzpomínka, já měla sice jednu babičku a měla jsem ji moc ráda, ale chodili jsme k ní jenom na návštěvu. Čas se na ni podepsal a tak na nějaké prázdniny u babičky nebyly možné. Ale snad si jednou moje vnoučata na mne s pusinkami také vzpomenou. I když určitě nejsou jako od tvé babičky, tak ty moje mají také moc rádi a slupnou je dřív než se naděješ. Kdo zaváhá nemá nic :-)

Díky moc za nádhernou vzpomínku na babičku*. I já na tu svoji moc ráda vzpomínám ♥

Honzo, jako bych viděla svou babičku. Snad nejrozumnější a nejvhodnější žena na světě. Bydlela jsem s ní v jednom domě s dědečkem a maminkou. Nechodila do práce a umělá i s málo peněz udělat hodně radosti, dobrot..Moc si ji vážím. Děkuji za příspěvek.

Honzo, tvá hezká vzpomínka na babičku mi připomněla tu moji. Pekla nejlepší žemlovku a tvarohové buchty. Takové se mně nikdy nepovedou.

Honzo, moc milá vzpomínka na babičku a její pusinky do pusy a určitě i na tvář. Měla jsem též báječnou babičku a vzpomínám.

Krásné, milé :-)