Chvála vánočním tradicím
FOTO: Jana Pazourová

Chvála vánočním tradicím

31. 12. 2023

Přemýšlím o tom, jak si ty tradice, rituály a všelijaké vánoční trachtace užívám, čím dál víc. Jak se těším, až ta horda příbuzenstva na Hod boží dorazí!

Přes verandu není možné projít, protože je tam milion bot, z věšáku lítají háčky pod tíhou kabátů, není slyšet vlastního slova, jak všichni halekají, hulákají, do toho řve v televizi Kája Gott s vánoční písní, statečně mu sekunduje „cikán, černý cikán“ z rádia v kuchyni, děti se tahají o to, kdo bude rozdávat dárky, psi vtrhnou dovnitř, jakmile někdo otevře dveře a vrhají se na cukroví na stole, kočka s naježeným hřbetem se plíží pod stromkem a čeká, až půjde někdo okolo, aby udělala zákeřný výpad a pověsila se mu na nohavici, až se dotyčný leknutím praští o nohu od stolu, k tomu účelu donesenému z terasy. Napřed se musí udělat stěhovací manévry, abychom se vešli ke stolu. Musí se vystěhovat stolek, přemístit gauč a přistavit další dva menší stoly z kuchyně, a také nanosit židle z půdy, aby bylo dost místa pro všechny. Neočekávaně se objevila ještě německá teta s die kamaraden, a tak se bylo třeba ještě více srazit, protože nás bude asi tak osmadvacet. … Není to žádná sranda.

Po obědě všichni čekají na obligátní VÁNOČNÍ HRU, kterou je čím dál těžší zrežírovat, neboť děti se čím dál hůř podvolují mému režisérskému komandování. Puberťáci jsou na zabití. Pověřila jsem je výrobou nové komety. Starou jsem nenašla - zřejmě jsem jí v nestřeženém okamžiku vyhodila. Vyklubala se jim z toho víc hvězda Orion, než vánoční kometa. Hláška Marie, alias Mates: „Teto máme problém!“ „Jakej“ ptám se. „Praskla mi voda!“ Blbec. Místo loktušky na hlavu, chce mexickej širák. Tonda, jako že „Jozef“ si namaloval štramácký knírek. Nešel mu umýt, takže vypadá jako Alfréd Hitchcooc. Blbec! Ježíška jsem musela uplatit lentilkama, aby vlezl do kočárku a andělé mydlili s kometou tak vehementně, že málem srazili lustr.

A po koledách se konečně začnou rozdávat dárky! Nastane totální chaos, všichni překvapeně volají ÓÓÓ!!! A největší radost mají všichni z ponožek! Tradičního to dárku, který nesmí chybět. Už je ani nebalíme, ale věšíme je na šňůru na okně místo záclon. Ovšem nejvíce překvapil Ježíšek Barča! Nedá si pokoj a nutí celou rozsáhlou rodinu kultivovati se uměleckými zážitky. Nestačilo jí loni LABUTÍ JEZERO, letos nás podarovala vstupenkami na operu RUSALKA. Většina byla nadšená, našli se ovšem i tací, co se netvářili příliš uchváceně. Prý jim loňský zážitek stačil na deset let dopředu!

Ale největší ohlas sklidí bedna KARAOKE! Od babi Jany, tedy ode mne. Od koho jinýho, že! Matky jsou vysloveně nadšeny. Večer uspořádáme diskotéku a mohli bychom rovnou do soutěže "zpívá celá rodina". A zatímco jedna část rodiny řádí v diskotékovém rytmu v patře, dole se hrají hazardní hry jako "kostky" "prší" nebo "poznej co to je".

Děti nahoře se pošťuchují a tahají o hračky a houpačky a břinkají do hudebních nástrojů, vyrábí „sliz“ - nechutnou hmotu, která se na všechno lepí. (Proboha, kdo jim to dal?!) Dole dospěláci hrají různé společenské hry pro děti, pijí u toho červené či bílé a vydrží jim to do půlnoci.

A já si troufnu konstatovat, že děti nebudou mít v budoucnu trauma z toho, že musely čekat s rozbalováním dárků až po obědě, nebo že jsem musela přemlouvat pubertální synovce, aby se převlékli za Marii a Josefa, protože za čas na to budou vzpomínat s láskou a humorem a nikomu z nich nebude za těžko pomoct komukoli, kdo to bude potřebovat, protože budou vědět, že se to patří.

Kdepak, na tradicích a rituálech není nic špatného. Naopak! I když se tři dny vzpamatovávám, doma brajgl a vánoční úklid v tahu...STOJÍ TO ZA TO

Nu a k vánočním tradicím patří i POUŤ K DOBRÉ VODĚ.

„Pouť“, ke kostelíku nebo vlastně kapličce Panny Marie, Pomocnice křesťanů, nedaleko Draženova je takové završení vánočního času. Někdy jdeme sami s babi, někdy se k nám přidají Barča s Helenou. Je tam totiž studánka se zázračnou vodou. Ten kostelík je zajímavý také tím, že na stromech v lesíku kolem něj visela křížová cesta, vyvedená na plechových kazetách od domažlického Josefa Wimmera. Před několika lety lesík „revitalizovali“, vzrostlé stromy pokáceli, nahradili novou výsadbou a i z křížové cesty udělali na kůlech pověšené obyčejné obrázky pod sklem. Škoda. Ztratily kouzlo originality.

HA TEJKONC VÁM POVÍM DROBET VO TÝ KÁPLIČCE PO NAŠEM - TERY V BULAČINĚ, nebuli po chodsku. To povídala stará babi Sejpkojc z Dražinova, že tuten lesní pramen v Hoře, bul léčivij, páč ňákyj cestář z nedalekýho Ždánova si tam vomyjval bolavou nohu ha vona se mu jako zázrakem huzdravíla. Nu tak tám nechál postavit dřevěnyj křížek, ha vod tich dob se tám sbíhali zdaleka i z blízka. Nu ha časem, něhdy kolem líta páně 1880, necháli tám Dražinovský postavit dřeuenou kapličku. Hale to huž hani babi Sejpkojc nepamatovala. Nu ha karak tulika lidu tám furt svíce pálílo, vod tich jim ta kaple zhoříla. Ha tak neleníli, ha přičiníli se tam postavit kapli novou. Zděnou, na kerou jim líto nebulo peníz hotový, potahy i lidskou sílu věnovát. Ha voltářní vobraz “Matky Boží Pomocný” v tý kapli, nu ten je vod malíře Jaroslava Špilara, ha teky se mu říká “Chodská Madona”. Ha teky se povídá, že v tváří tý Madony, lidi spatřuvali tvář jeho paní, kerý pak se říkálo “Panenka Maria vod Dobrý Vody”. Ha ne jenom Špilar, keryj náš Chockyj kraj tu maluvál, hale i “Paní komisarka” Božena Němcová, tutady špacírem z Domažlic do Klenčí, ha z Klenčí do Dražinova chodíla, ha se vodou tutou občerstvovala. Ba dokonce ji vymaluvál Václav Malý na vobálku Baarovo knížky, “Lůsy” v kerý náš kraj vopisuje. Nu podívijte se na to! Je tám, karak u studánky vodpočívá, ha selka jí džbán tý zázračný vody podává.

HA, KDO NEVĚŘÍ, HAŤ TÁM RYCHLE HUPALUJE!

 

rodina Vánoce
Hodnocení:
(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Hezký příběh . Děkuju.
Zdenka Soukupová
Jano, smekám. Po takových Vánocích napsat krásně realistický příběh a kus dokonce v nářečí, to je fakt obdivuhodné. Nás bylo o Štědrém večeru 9, (bez psů a koček), a i tak mi to dalo dost zabrat. Ale jsem za to ráda a doufám, že vnoučata budou jednou na ty "neklidné" Vánoce u babičky vzpomínat.
Soňa Prachfeldová
Tak to je paráda. Tolik lidstva najednou, pěkná rachota. A snad alespoň jeden den volna. K nám to chodí na střídačku už před štědrým dnem a končí to po svátcích. Navíc se u mě stejně sejdou všichni. Tak jsem pak unavená a šťastná a pak šťastná, že nastane všední čas.
Anna Potůčková
Rok co rok díky tomu že bydlíme s mladší dcerou pod jednou střechou trávíme společné Vánoce. Má 3 malé děti a ta radost z rozbalování dárků je nepopsatelná. Na tu chvíli se vždy moc těšíme. Společná večeře bývá u nás, mezitím co ona si udělá vše okolo dětí a pokládání dárků s manželem umyjeme nádobí po 7 lidech a pak jdeme k dceři o patro výše, kde jsou už pro všechny připravené dárky pod stromečkem. Starší dcera zase bydlí pod jednou střechou s rodiči svého manžela, tak tam je to podobné jako u nás.
Alena Velková
Jano super...i my u nás stěhovali nábytek, abychom se vešli...ale proti vám to byla sranda...na Štědrý den nás bylo 13 a 4 psi...rodinná kapela hrála koledy a Elvise a Bobina do toho táhle vyla...ten Betlém je skvělý nápad pro příští rok :-))
Rostislav Mraček
I když je to u nás podobné, navíc koledy vyhrává rodinná dechovka, Ježíškovo zvonění ani slyšet není, neuměl bych to tak vtipně popsat! Jedinečné! A dík za ukázku nářečí.
Naděžda Špásová
Máte muj obdiv. Tohle fakt nezávidím, už proto, že já Vánoce beru jako nutné zlo. Nikdo mě nenaučil je mít ráda, spíš naopak. Přeji vám a celé vaší rodině hodně štěstí a zdraví do roku 2024. :-)
Jana Kollinová
Tak pod takovou invazí příbuzenstva bych se zhroutila, máte můj obdiv. Já jsem si dávkovala vánoční adrenalin ve dvou etapách, a k mému údivu, nejmladší rodinný klan byl totálně vyčerpaný vlastními oslavami dva dny před tím, tak občas náctiletým občas padala hlava. V den oslav kulminoval úplněk a odliv energie oslabil jinak odolné a empatické rodiče.
Dana Straková
Tak já na rozdíl od paní Libuše trochu závidím, ale hlavně moc přeju...
Daniela Řeřichová
Moc pěkné. Takhle to u nás bylo donedávna. Přeji, ať vám ta pospolitost a radost ze vzájemného setkávání vydrží co nejdéle.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?