O balení holek

Jendo, hezky sis zavzpomínal. U mě to tak časté a veselé nebylo, spíš jsem to brala vážně.

Hezky napsané...

Jendo v tomhle věku o balení asi opavdu nepůjde. Ale je hezké se podívat když je na co. Já se taky podívám na hezkého kluka. To balení bylo sice velmi pěkné, ale myslím, že to máme za sebou.

Jo jo bylo to prima, když mě balili kluci. Zajímavé, že ti hodní, u mě neměli takovou šanci, jako ti, co uměli dělat ramena. A řekla bych, že i nyní, třeba někde na tanečku se rád starý senior podívá na pěknou ženskou.

Balení patřilo samozřejmě i k mému životu, kouření nikdy! A nakonec jsem si kuřáka vzala ...

Zdravím...tak já jsem to měla jako paní Měchurová:hodně dlouho jsem měla mindráky z toho,že jsem vysoká a s prsy po tatínkovi,kdežto sestra byla vyvinutá a menší po mamince.Manžel měl dost dlouho práci mě přesvědčit ,že mu to nevadí.Ňěkdy mě i v mém věku/82/ napadá ,že kdybych žila jako mladá v této době,tak bych uvažovala o plastice,i když jsem si na chleba nevydělávala lehce.

Milé dámy, děkuji za vaše komentáře. Občas se rád takto ohlédnu. Byly to krásné časy.

Já jsem nebyla pro kluky zajímavá nejméně do 18ti let. Hubená, nohatá holka. Takže balení se konalo až když jsem " vyrostla do krásy", ale to už jsem byla bohužel zadaná a nápadniky odmítala. Občas si na některé zajímavé epizody vzpomenu, ale nemrzí mne, že už jsou dávnou minulostí. Myslím si, že stárnutí mne zatím netrápí. Článek se mi moc líbí.

Od 13 let jsem si psala deníček,tak tam mám zazanamenáno úplně přesně,s kým jsem kam šla,kdo se mi líbil,co jsme dělali...Stále se rozmýšlím,jestli to mám spálit,nebo si to nechat s tím,že to už asi nikdo číst nebude....a přitom je v tom duch doby.

Já jsem měla smůlu, byla jsem málo vyvinutá, mě balili samí zelenáči. Až můj manžel říkával, co je malé, to je milé. Hezké vzpomínkové počtení....