Ilustrační foto: Pixabay

Modré oči

15. 1. 2024

Můj příběh

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 18.1.2024 19:47

Ano, člověk by neměl ztratit jiskru v oku, i když věkem ztrácí mnoho. Na barvě tak nezáleží, hlavně když oči vidí.

Jana Jurečková 16.1.2024 10:48

Líbí se mi postřeh, že oči mohou ukazovat cestu druhým...

Zdenka Jírová 16.1.2024 02:56

Mám také modré oči, po tatínkovi Stejně výrazné. Zdědila je po mně i moje starší dcera. Manžel měl hnědé oči a ty zdědila mladší dcera. A modré, velké oči má i moje kočka-ragdolka.

Dana Straková 15.1.2024 18:10

A modré oči máme doma všichni, úplně nejmodřejší je má manžel, my se synem i vnuk jsme šedomodří. Jenom kočky mají "jantarové skleněnky".

Dana Straková 15.1.2024 18:02

Děkuji za inspiraci, člověk se má mít rád a ne na sobě pořád hledat nedostatky:-)))

Jana Kollinová 15.1.2024 14:20

Pane Berko, některé vaše příspěvky s nádechem narcisismu jsou pro seniory dokonalým placebem pro to, jak vidět sebe samého.

Ája Hrušková 15.1.2024 11:27

Hezké

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková