Kam zmizelo velké prádlo?

Vlaďko, pěkný vzpomínkový článek. Valchu si pamatuji, namáčení prádla, společnou prádelnu taky, ještě tak ždímačku extra a vyvařování v hrnci s nastrouhaným mýdlem. Jo jo , pokrok nezastavíš. :-)

Paní Dano, mě se zase vybavila básnička I. Skály ,,Matčiny ruce." ,,Jak řeka odnáší kus krajiny bere břeh a skály hlodá tak brávala mi ruce matčiny po celé dětství mydlinková voda..."

Děkuji za článek, vzpomínky mě vrátily znovu do dětství a k básničce Františka Halase: Proč se prádlo, milá mámo nevypere jednou samo? Povím ti to, poslouchej jednou mámám bude hej. Na takové košiláčky budou všude prát jen pračky. Na mě zbyde po tom praní jenom drobné zašívání. Dneska už si život bez pračky představit nedovedu, ale to bělení utěrek na trávníku, to ano. A soused když jde okolo se pokaždé diví a říká: "To se ještě dělá? To dělala moje babička..."