O starých dopisech
FOTO: Jan Zelenka

O starých dopisech

16. 2. 2024

Zamyšlený sedím u počítače a přemýšlím o textu, který mám právě rozepsaný. A všechny možné myšlenky mi víří hlavou, jen ne ty, které bych potřeboval. A tak mne napadlo sáhnout po starých dopisech, které pamatují již hodně vzdálenou dobu mého mládí.

Ve starých dopisech můžeme překvapivě objevit i dávná tajemství svého života. Ať už to jsou dopisy milostné, úřední, odpovědi na nejrůznější inzerci, zejména na inzerci seznamovací.

Bylo by určitě zajímavé si dát práci a popsat třeba jen malý úsek svého života podle těchto dávných dopisů. Hodně z nich mám pečlivě schovaných v zásuvce svého psacího stolu. Nejsou pochopitelně všechny, ale přesto dají určitý, byť omezený pohled na jednu fázi mého života. V tomto případě na tu fázi velmi mladou. Na čas hledání a objevování svých možností a svého místa v životě.

Velkou část těchto dopisů tvoří korespondence s mojí šestnáctiletou plzeňskou láskou po dobu mých tamějších studií. Je tomu už hrozně dávno, více než šedesát let. Ale vzpomínky na tanečky a skvělý Zlatý hrozen v kavárně Krym a následné noční randění a milování v lochotínském parku se zcela z podvědomí vymazat nedají. Tehdy to však na delší čas výrazně ovlivnilo nejen moji psychiku, ale bohužel negativně i mé studium. Možná lze úspěšně absolvovat obojí, ale já to tehdy nezvládl.

Je mi líto člověka, který ztrácí své vzpomínky. A hlavně ty vzpomínky příjemné. Lidská paměť je mnohdy zrádná. Zejména, když člověk přijde do let a začne mít s pamětí problém. Jako třeba já. Je ovšem otázkou, co vlastně začne zapomínat. U mne je ten proces zapomínání možná až trochu neobvyklý. Občas mám problém si vzpomenout na to, co jsem dělal a o čem jsem mluvil minulý den.

Ale stále a velmi živě mám před očima obraz starý více než již vzpomínaných šedesát let. Je to obraz svlékající se mladičké dívky, posléze oděné jen zářivým svitem měsíce, obraz mládí, milujícího se pod hvězdnatým plzeňským nebem. Obraz tak podmanivý a inspirativní, že jsem mu neodolal a posléze se objevil i v mém prvním románu Zrcadlo nesplněných přání. Obraz, který bez problémů překryl i moje, tehdy neúspěšné, studium.

Ve staré korespondenci se dá dnes najít mnoho zajímavého. Třeba i ta skrytá, dávná tajemství našeho života.

 


FOTO: Pixabay

 

 

 

 

 

 

 

 

glosa vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Moc hezké čtení po ránu. Mám, bez velké nadsázky, schované všechny dopisy, které jsem kdy dostala. A že jich bylo! Schovávala jsem je od školních let. Vzpomínáte na období, kdy bylo součástí výuky jazyků dopisování s dětmi ze zemí, kde se mluvilo jazykem, který jsme se učili? Psala jsem si s Rusy, Angličankou, Argentinci. S těmi španělsky coby samouk s minimální znalostí jejich jazyka. Nechyběli Slováci, díky pionýrským táborům, ve kterých jsme se setkali. Budu je také muset sehnat na jednu hromadu. Včetně těch, které jsme si psaly v až v době mé dospělosti s maminkou a zajímavým způsobem získanou kamarádkou z Děčína.
Daniela Řeřichová
Hezký vzpomínkový článek. Patřím k těm, co si schovávají dopisy, obrázky od dětí a vnoučat aj. Zvláštní význam mají milostné dopisy, dopisy od mého muže, maminky a babičky. Stále si píšu s několika přáteli vyššího věku a vždy obdivuji jejich noblesní styl psaní i krásný rukopis. a
Marie Ženatová
Také mám schované některé dopisy. Jsou to hlavně od dětí - jejich zážitky z táborů, škol, nástupů na vojnu, prvních zahraničních prací. Teď už mi hlavně vnoučátka posílají jen pohlednice ze svých cest. Ale nejvzácnější dopisy jsou od mé už před 13 roky zemřelé maminky - jsou psané její poctivou a upracovanou rukou - ale pro mne mají cenu zlata ♥
Rostislav Mraček
Je to hezké, má-li člověk takové dopisy, jež ze zákoutí mozku vykutají pěkné vzpomínky!
Jarmila Komberec Jakubcová
Bohužel při stěhování jsem o hodně dopisů přišla a tak i o fotky. Je to velká škoda, nenahraditelná.
Věra Ježková
Jendo, moc hezké. Staré dopisy mají své kouzlo. Také mám nějaké schované.
Dana Straková
Také mám schované dopisy ovšem dnes už si mladí dopisy nepíší. Nebo myslíte, že ano?
Vladislava Dejmková
I já mám schovaných pár dopisů, které pro mě byly důležité. Vím, kde je mám, ale ještě jsem nenašla chuť (ani odvahu?) je znovu číst. Ale jednou ten čas určitě přijde.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?