Spisovatele Julese Verna asi není potřeba moc představovat – jeho romány ukazovaly vynálezy, které se teprve měly narodit. Možná proto, že viděl dopředu, nebo možná proto, že formovaly generace přemýšlivých dětí, včetně těch, které pak v dospělosti Vernovy nápady uskutečnily. V pátek 8. února uplynulo přesně 185 let od narození tohoto slavného spisovatele.
„Mým vůdcem byl Jules Verne,“ prohlásil slavný polárník Richard E. Byrd. „Moji životní dráhu určil Vernův román 20 000 mil pod mořem,“ přiznal se podmořský badatel William Beebe. „Vůbec nelze zjistit, kolik kosmických výzkumníků bylo inspirováno Vernovými romány,“ prohlásil astronaut James Lowell. A jiný slavný spisovatel sci-fi Ray Bradbury říká: „Všichni jsme děti Julese Verna.“
K Vernovu odkazu se nadšeně hlásili také zakladatelé astronautiky Herman Oberth a Wehrner von Braun i mnoho dalších významných vědců a konstruktérů.
Předpovězené Apollo
Jasnozřivost Julese Verna se nejvíc projevila v jeho dílech týkajících se cesty na Měsíc (Ze Země na Měsíc, Do Měsíce a Zmatek nad zmatek) – tam je shoda s programem Apollo až přízračná. Několikrát se totiž trefil i v detailech, které jdou daleko nad rámec obyčejné extrapolace technického vývoje v jeho době.
Podobnosti jsou patrné zejména u mise Apollo 8, která – stejně jako Vernova posádka – uskutečnila první pilotovaný oblet Měsíce v historii lidstva. Verne například nechal své hrdiny odstartovat v prosinci a výprava trvala 242 a půl hodiny. Apollo 8 odstartovalo o století později také v prosinci a přistálo po 147 hodinách ve vesmíru. Byly také shody mezi Vernovou fantazií a programem Apollo obecně. Literární i skuteční hrdinové startovali z Floridy, přičemž vzdálenost obou míst byla pouhých 213 kilometrů. V obou případech se přistávalo v Pacifiku a posádku z kosmické lodi tedy z hladiny oceánu vyzvedávala loď. V knize i ve skutečnosti byli v lodi vždy tři astronauté. Nečekané je to, že Verne přenechal prvenství v dobývání Měsíce Američanům – nejen proto, že byl typický francouzský vlastenec, ale i proto, že Spojené Státy měly do pozdější průmyslové supervelmoci tehdy ještě hodně daleko.
„Připomínám si podivuhodnou knížku Julese Verna, která, jak se ukázalo v mnoha bodech, je naprosto správnou předpovědí technických postupů při projektu Apollo,“ řekl Neil Armstrong, první člověk, který vystoupil na povrch Měsíce.
Osudová setkání
Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v Nantes úspěšnému advokátovi Pierre Vernovi a jeho ženě Sophii rozené Allot. Město leží na toku Loiry jen 50 kilometrů od jejího ústí do Atlantiku, a tak lodě tvořily neoddělitelnou kulisu Julesova dětství. Otec ovšem měl se synem jiné plány – místo nejisté paluby lodě mu mělo pohodlné a klidné živobytí zajistit povolání advokáta. Lákání oceánu bylo o to silnější, že Julesův bratr Paul otcovo požehnání k dráze námořního kapitána dostal. Budoucí autor Dobrodružných cest si tedy sbalil ranec a nechal se najmout jako plavčík na trojstěžníku Coralia. Byl ale odhalen a víceméně násilím dotlačen zpět do školních lavic.
Později Verne vystudoval královské lyceum v Nantes, jeho prospěch však nebyl nijak slavný. Víc než škola ho zajímala literatura a sám se o ni začal pokoušet. Dlouho to nikam nevedlo – nakladatelé nejevili zájem. Po složení advokátských zkoušek odjel do Paříže, víc než právnické praxi se tam ale věnoval seznamování se slavnými literáty (především Alexandrem Dumasem), bohémskému životu a vlastní tvorbě. Z tohoto období se zachovala jeho tuctová divadelní komedie Zlomená stébla. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že se z jejího autora stane zakladatel nového literárního žánru a inspirátor několika generací vědců a techniků. Roku 1857 se Verne oženil s vdovou Honorine de Viane Morel.
Pro Vernův další život bylo přinejmenším stejně důležité setkání se slavným fotografem a vzduchoplavcem Nadarem (1820-1910). Jeho obrovský balon Le Geant inspiroval Julese roku 1862 k napsání románu Pět neděl v balonu o přeletu Afriky v podobném stroji. S rukopisem prý dlouho neúspěšně obcházel nakladatele (různí autoři se v počtu odmítnutí pohybují od 10 do 40) až narazil na Pierre-Julese Hetzela (1814-1886), jednoho z nejvýznamnějších literárních podnikatelů tehdejší Francie.
Start úspěšné kariéry
Hetzel nabídl Vernovi velkorysou smlouvu na dvacet let, během nichž dodá každoročně dva romány tohoto typu. Úspěch byl ohromující – nejen finanční, protože spisovatel byl od té doby hmotně zajištěn (a později si mohl pořídit i velkou parní jachtu), ale i společenský: Verne se stýká s předními literáty, členy panovnických rodů, je přijat dokonce i papežem Lvem XIII.
Když Jules Verne 24. března 1905 zemřel, jen jeho cyklus Dobrodružné cesty čítal 62 knih, z nichž mnohé jsou dodnes znovu a znovu vydávány. Kromě toho je také autorem několika cestopisů, knih o historii zeměpisných objevů, divadelních her a románů nespadajících do kolekce Dobrodružných cest. Právem je považován za otce moderní sci-fi a to i navzdory skutečnosti, že předpovědi technických vynálezů se vyskytují jen v poměrně malé části jeho díla.
Další články autora na www.novakoviny.eu
