Starý muž a mourovatá kočička
Všechny fotografie: Věra Ježková

Starý muž a mourovatá kočička

28. 2. 2024

Budu vám vyprávět příběh lásky mezi starým mužem a jeho kočičkou. Dostal ji před deseti lety od dcery a jejího manžela k narozeninám. Byl si ji vybrat v útulku.

Procházel mezi mnoha kočičkami. Najednou se u jedné zastavil. Drobná mourovatá kočička seděla vysoko na škrabadle. Pohlédli si do očí. Starý muž ji pohladil. A od toho okamžiku oba věděli, že k sobě patří.

Když kočička doma opatrně vyšla z přepravky, byla vystrašená. Starý muž s ní strávil celou noc. Nadále se o ni láskyplně staral. Kočička byla nejprve nedůvěřivá k ostatním členům rodiny – mužově dceři a jejímu manželu a mužově přítelkyni. Postupně si na ně zvykla. Asi dvouletá kočička rostla a přibývala na váze. Starý muž si pochvaloval, že už není taková sklůna, jako když ji přivezli.   

 

 

 

Když starý muž ještě chodil dvakrát týdně do práce, nechával mourečku dlouho samotnou doma. Špatné svědomí chlácholil tím, že většinu času prospí. Když už mu zdraví nedovolilo pracovat, trávil s kočičkou celé dny. Téměř se od něj nehnula. Pokud nespala na okně za závěsem nebo v předsíňce na jeho skútru pro seniory, byla ve stejné místnosti jako on. Ležela na posteli vedle jeho pracovního stolu nebo mu „pomáhala“ přímo na stole, když psal na elektrickém psacím stroji, později na notebooku, nebo si něco hledal na internetu. Sedávala na stole, když obědval a večeřel. Někdy ochutnala, co jí nabídl. Při sledování televize na gauči starý muž často volil nepohodlnou polohu, jen aby kočička mohla ležet vedle něj na svém oblíbeném polštářku. Vyhřívali se spolu na balkoně na sluníčku. Ve dne mu odpočívala na břiše nebo na područce křesla, v němž podřimoval. V noci spala na vedlejší posteli, někdy se k němu přitulila. Starý muž měl radost, když kočička vesele běhala po bytě a skákala po postelích. Nechával jí otevřenou polovinu skříně, kam se ráda schovávala.  

 

 

 

Někdy odjel starý muž se svou dcerou a přítelkyní na výlet na venkov, kde má jeho dcera s manželem víc než deset kočiček. Po návratu k němu jeho kočička čichala a zkoumala neznámé pachy. Když byl starý muž hospitalizován, s kočičkou byla jeho přítelkyně. Při jejích návštěvách v nemocnici jí říkával: „Cokoli děláš pro ni, děláš pro mě.“

 

 

 

Poslední dny svého života strávil starý muž doma, obklopen svými nejbližšími – dcerou, synem, přítelkyní a kočičkou. Kočička byla téměř stále u něj v ložnici, málo jedla. Jednou před ní nesla dcera starého muže mističku s kousky masa v omáčce, aby ji nalákala do kuchyně. Kočička ji váhavě následovala. Když šla kolem postele, na níž starý muž ležel, ohlédla se doprava směrem k ní. Lehávala vedle něho na posteli, někdy mu chtěla dát pusinku – to ji lidé museli sundávat z jeho prsou. Přítelkyně starého muže viděla, když se na chvíli probral ze spánku a kočičku naposled pohladil. Když starý muž zemřel, kočička chodila v ložnici a hlasitě mňoukala. Lehla si na postel vedle jeho nohy. Její srdcervoucí chování vehnalo všem slzy do očí.

 

 

 

Starý muž myslel na svoji milovanou kočičku i v závěti. Část peněz odkázal těm, kdo se o ni budou starat. Po odchodu starého muže zůstává kočička doma, kde je zvyklá. Od pátku do pondělí je s ní jeho přítelkyně, aby jeho dcera mohla odjet za manželem. Ta o kočičku pečuje ve zbylé dny – bydlí v sousedním bytě.  

domácí mazlíčci láska Soutěž - zima 2024
Hodnocení:
(5 b. / 43 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Hezký článek, dojemný. Bišince posílám pohlazení :-) .
Elena Valeriánová
Slova v článku jsou procítěná vzájemnou láskou všech, kdo tento příběh žili. Klidně mohl být i článkem soutěžním. Vždyť je o lásce až do posledního vydechnutí. Věrko, děkuji.
Jiří Dostal
:-) Jak píše pan Zelenka, "oheň chce dobré dřevo"... :-)
Vladislava Dejmková
Krásné a dojemné.
Jana Kollinová
Dojemné vyprávění o lásce až za hrob.
Martina Růžičková
Dojemný příběh plný lásky. Věro, moc hezky jsi to napsala.
Alena Švancarová
Moc krásný článek,smutný,ale láska člověka ke zvířátku je veliká,užili se společně.Je jen dobře,že kočička má po smrti páníčka okolo sebe lidi,kteří ji mají rádi a neopustili jí.
Naděžda Špásová
Věrko, moc hezky napsané, ale smutné, kočička má štěstí, že má někoho, kdo se o ní stará. Přeji vám oběma hodně štěstí.
Jan Zelenka
Věrko, už jsme spolu o tomto článku mluvili. Je nádherný, dojemný, jeden z tvých nejlepších. pročítal jsem si ho několikrát a úžasně v něm ladí obsah s formou. jsi skvělá!
Miloslava Richterová
Děkuji Vám za krásný a dojemný příběh, takhle to je s lidmi a zvířátky, co se mají rádi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.