Ilustrační foto: Pixabay

Když do života vstoupí osud

29. 2. 2024

Léta ubíhají. Život mi ukazuje svoji dobrou, ale i špatnou stránku. Prostě, jak to v životě bývá. Nestěžuji si. Ale teď bojuji o život.

Můj příběh osud zdraví

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5.2 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lenka Kočandrlová 30.9.2024 07:59

Nemá cenu si stýskat,proč zrovna já dostala rakovinu.V podstatě má dnes rakovinu každý,jen někteří o tom ještě nevědí. Moji rodiče oba zemřeli na rakovinu,tak co asi čeká na mne??? Neděsím se, nemyslím na to každý den a snažím se žít normální život s tím,že buď něco přijde,nebo ne.Až pak bych to řešila - nebo to nechala být ....

Ludmila Černá 7.3.2024 15:30

Obdivuji vás. Za upřímnost a sílu. Držím pěsti.

Hana Nováková 3.3.2024 07:53

Děkuji eště jednou všem za duševní podporu a milá slova. Opatrujte se všichni a dbejte o zdraví

Mirka Motyková 2.3.2024 05:59

Mnoho sil..

Marcela Pivcová 1.3.2024 20:49

Paní Hano, přeji Vám mnoho energie - z dosud zdravé přírody, od Vám milých lidí i z vesmíru... ať Vám vše pomůže k brzkému uzdravení.

Libuše Křapová 1.3.2024 15:37

Držím palce. Tfuj tfuj tfuj!

Alena Letochová 1.3.2024 14:36

Držím palce. Držte se!

Marie Ženatová 1.3.2024 14:25

Váš článek mne dojal. Přeji vám ze srdce mnoho a mnoho sil a energie ♥

Naděžda Špásová 1.3.2024 13:15

Tak tohle jsem zažila osobně v r. 2009. Trvalo to několik měsíců a byly to ty nejhorší v mém životě. Dostala jsem se z toho, ale strach ve mně je stále. Začátkem června jdu na mamograf a už teď se bojím. Hanko, držím palce, určitě bude vše v pořádku a zase bude dobře.

Jana Jurečková 1.3.2024 12:28

Hanko, připojuji se k dalším diskutujícím a držím palce, ať vše dopadne dobře.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Baba nezničitelná

Tak jsem opět přežila. Do mého těla přibyl další umělý kus, a to srdeční chlopeň. K tomu, co už v těle umělého mám, je to kus čvrtý. Mám totiž umělé kyčle a koleno.

Hana Šimková

Tři procenta

Představte si, že vám někdo zakryje zrak a nechá vám ho jen tři procenta. Já jsem to zkusila. No,…

Zuzana Zajícová

Mám radlice v ponoru

Význam nadpisu v brněnském hantecu docvakne i bez jeho znalosti. Stav mého chrupu přesně vyjadřuje také v současnosti frekventované slovo. Ano, mám zuby v dezolátním stavu. Nebo spíš byly, protože se renovaci zodpovědně věnuju.

Jaromír Šiša

Není nad úsměv

Jsme ve věku, kdy bychom asi na prstech spočítali ty, kteří jsou zdraví. Ale co je to zdraví? Jen to fyzické? A co duševní, mentální, emoční, sociální, duchovní? Teprve tento komplex tvoří naši vnitřní pohodu a vnější výraz. Usmíváte se? Smějete se? Je Vám dobře na světě?

Daniela Radková

Křehké dámy o berlích

Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po vlhké dlažbě a jela jsem k zemi jako namydlený blesk. V mé malé dušičce i v těle se jako by život zpomalil.

Ilona Ondráčková