Co dělat, když se nedaří?

Hezky napsáno, výstižně, jako čerstvá důchodkyně, nutící se ještě každé ráno vstát a jít na MHD, protože jedu do práce na DPP na pár hodin, abych poplatila závazek, který za rok skončí, moc za článek děkuji. A ano, bude hůř, více bolesti, více roků, méně přátel a sousedů, snad více vnoučat atd. Musíme bojovat a uvidíme. Po péči o mamku, která zemřela před necelými dvěma lety, zatím moc optimismu nemám po tom, co jsem viděla, prožívala a snažila se to vstřebat a zvládnout...

S přibývajícími roky se musíme smířit všichni at chceme nebo ne. I stáří má své výhody, a ne jen nevýhody. Spíme jak dlouho chceme, nic nemusíme ale můžeme. Myslím si, že i Ty by jsi se nechtěl vrátit do dob každodenního vstávání do práce. Já tedy ne a jsem ráda, že tato povinnost je za mnou. I když se někdy nedaří, přijdou určitě dny kdy se nám bude dařit, alespon v něčem. Hlavně neházet flintu do žita, přeskočit nastraženou překážku a jít dál. Není každý den posvícení.

Jojojo, holt jednou starý bude každý. Díky za pěkný článek, možná i podnět zvednout se a opravdu jít něco dělat (jak praví maminka paní Richterové). :)

Jendo, v podstatě s tebou souhlasím, na stáří si nějak nemůžu zvyknout. Mám s tím docela problém. Tebe zachrání psaní a kavárna. Což jsou hezké záchrany, já se budu muset zamyslet, což je dost komplikované. No nic, musíme brát to co máme, jak říkám, stárnutí je jediná spravedlnost na tomto ubohém světě. Tak ať se ti daří.

Honzo, hlavu vzhůru, každý den přece není posvícení, že? I hlava občas potřebuje odpočinek. A Tvoje kavárna to jistojistě jistí... ☼

Pane Zelenko, pokud dospějete do stavu mysli, že se nedaří, na rozdíl od většiny z nás sáhněte do skvostů své literární tvorby, a tím mám na mysli Vaše TOP, a najdete vlákna pro další tvorbu.

Ono to asi nebude tak strašné, ne? Nakonec se ta inspirace zase dostaví, přeji Vám to opravdu upřímně. A navíc je dneska docela hezký den, tak šup šup do té Vaší kavárny...

Člověk musí přijmout to, co se nedaří a soustředit se na to, co se daří, z toho pak má radost.

Souhlasím s Miloslavou a mám to vyzkoušené - jít se projít ! :-))

Jendo, výtažek z fejetonu hezky uzavřel celý zajímavý článek.