Jak se mi vymkla oslava MDŽ

Jen tak zde doplním,že na letošní oslavě MDŽ v naší vesnici,jsme dostali co ??? No přeci rudý karafiát !!!

Paní Kollinová, měla jsem už pětiletou dceru Terezku. První porod byl náročný, nakonec se musely použít vysoké kleště, takže když jsem čekala druhé dítě, myslela jsem si, že to půjde taky tak ztuha, ale naštěstí to tak nebylo. Já jsem měla při obou těhotenstvích stahy po celou dobu, prostě jsem těm kontrakcím nepřipisovala takovou váhu, jakou vlastně měly. Moje obě děti se narodily zdravé a dělají mi dodnes jen radost.

Paní Zajícová, bez ohledu na zdánlivě politický podtext, dovolte mi otázku. Nevím, zda jste byla, cituji: " Bylo, nebylo, kdysi dávno," prvorodička? Pokud ano, zasloužíte si obdiv všech prvorodiček. Já bych neměla na žádné oslavy ani pomyšlení.

Zuzko, tak tohle je příběh jako z "bakalářů", myslím v tom nejlepším. Krom příběhu mě zaujalo i to, že vás ten den rodilo tolik. Bylo by milé, kdyby sem do diskuse přispěl někdo z porodníků a ujistil nás, že letos se u nich na MDŽ taky tak hojně rodilo. :-)

Paní Zuzano, to jste napsala pěkně, s tím socialismem i s tím porodem. Ono dopracovat se od socialismu k demokracii byl taky "porod". U mne to bylo s manželem podobné. Já se neprozřetelně rozhodla rodit překotně začátkem května večer, právě když bylo v televizi mistrovství světa v ledním hokeji! Naštvaný manžel se rušit nedal, tak jsem si zavolala sanitku sama. Když konečně dorazila, bylo skoro pozdě. Vyděšení saniťáci mě nacpali na nosítka a po schodech nesli hlavou dolů. Silnice byly prázdné, asi kvůli tomu hokeji, tak jeli jako o závod. Nakonec také všechno dobře dopadlo. Za dva roky se to opakovalo. Když nastanou slavné májové dny a všude visí prapory, moje skvělé děti mají narozeniny. Jenom toho vola jsem se měla zbavit daleko dřív. Hodně štěstí a krásné jaro!

Já několik let pracovala v kanceláři. Na ten rudý karafiát si pamatuji. Moc hezký příběh jste napsala. Všechno dobře dopadlo a to je hlavní a podstatná věc. Díky.

Milé diskutérky - paní Halátová, paní Kočandrlová a paní Kolář, asi jste byly spokojené za socialismu a vlády jedné strany, já jsem spokojená v demokracii i s jejími nedostatky. Narodila jsem se do doby tuhého socialismu, zřejmě jako vy, ale nadechla jsem se až po roce 1989. Jasně že nebylo všechno jen černé, byla jsem mladá a v rámci možností i rebelka. Ale cestovat, studovat a říkat, co si myslím můžu naplno až po Listopadu 1989.

To byla jen taková snaha posledních let vymazat MDŽ, od teď už se zase slaví :-) kdo se chtěl opít, opil se a opije se zas. Copak politici nepařili na večírku a to ještě po střelbě ?

Pobavila jsem se. Jednou jsme na MDŽ všechny ženy z jednoho podniku dostaly stejné umělohmotné kabelky, to mohl vymyslet jen muž. Ještě mi Váš článek připomněl můj třetí porod. Volala jsem si sanitku po půlnoci, manžel spal, a skoro mě nevnímal. Ráno mu porodní sestřička, která bydlela ve vedlejším vchodě, vzbudila a řekla, že má dceru....byl prý docela zmatený.

Milá Zuzano, popsala jste to přesně. My jsme se na těch oslavách hodně nasmáli, povídaly se protistátní vtipy, vtipy o policajtech a slavilo se kdy se dalo! Což, ty oslavy nebyly špatný, ale ještě že přišel rok 89! Ano z hlediska svobody a důstojnosti člověka se peklo změnilo v ráj. Ještě že tak! A že se někomu stýská, jeho problém…:) Bezva článek, díky!