V Česku po roce 1989 výrazně klesl zájem o sňatky. Jejich počet se snížil zhruba na polovinu - za rok jich je teď už jen kolem 45 tisíc. Zatímco před dvěma desetiletími připadlo na tisícovku obyvatel sedm či osm svateb, teď už jsou to jen asi čtyři. Rozvodovost naopak stoupla, rozpadá se téměř polovina manželství. Podle odborníků se mění model rodiny - mnoho párů volí společné soužití bez sňatku.
V posledním roce minulého režimu se vzalo zhruba 81 300 dvojic. Po revoluci v roce 1990 jich bylo ještě skoro o 10 000 víc. Na tisícovku obyvatel tak tehdy připadalo skoro devět svateb. V roce 2011 už to bylo jen něco přes čtyři sňatky. Na radnici či k oltáři dorazilo jen 45 100 dvojic. A loni to bylo velmi podobné.
Změny odstartovaly po revoluci, kdy lidé mohli začít studovat, věnovat se kariéře či cestovat. Životní styl i přístup k tradičním modelům se výrazně proměnil. Mnoho dvojic k soužití už sňatek nepotřebuje. Dokládá to skutečnost, že čím dál tím víc dětí přichází na svět mimo manželství. Na počátku 90. let to byla desetina narozených, předloni zhruba 42 procent.
Pokud se už dvojice chtějí vzít, odkládají svatbu do pozdějšího věku. Zatímco v roce 1993 se muži v Česku poprvé ženili průměrně v 25,4 roku a ženy se vdávaly ve 23,2 roku, teď je ženichům přes 32 let a nevěstám zhruba 29,5 roku.
Čím dál tím víc párů spolu také nevydrží. Svateb sice ubývá, ale počet rozvodů výrazně neklesl. Rozvodovost se dotkla vrcholu v roce 2010, kdy byla 50 procent. V roce 2011 se snížila na 46 procent.
Liberální přístup k manželství má podle některých souvislost s náboženstvím. Češi mají v Evropě pověst ateistů. Spíš než víra hrají ale roli společenské změny. I když třeba v sousedním Rakousku jsou v církvi zhruba tři čtvrtiny obyvatel, stejně se tam víc lidé do manželství nehrnou. Také v alpské republice připadají na tisícovku obyvatel něco přes čtyři sňatky a stav se tam v posledním desetiletí nemění. Demografové poukazují na to, že Česko jen kopíruje situaci v západních zemích a rychle se jim přiblížilo.