Myšlení není žádná sranda

Občas myšlení bolí, ale bezmyšlení to také není ono. Zajímavé, někdy přímo vnímám to myšlení, co se mi prohání za čelem, až mě z toho bolí hlava. Tak ať myšlení moc nebolí, ale přinese mnoho užitečného, jako třeba nápad na novou knihu?

Tahle glosa mi připomněla jeden můj nešťastný den. Asi před půl rokem jsem koukla na dvorek. Manžel sbíral polínka dřeva a pak je nosil na půdu. Tak jsem si řekla, že mu pomůžu. Kyblík jsem naplnila a po žebříku ho vynesla nahoru. Zpět jsem šla po prázdnu, jenže jsem se zamyslela a to byla chyba. Spadla jsem na záda. Nic se mi nestalo, ale bolest byla ukrutná, trvala asi měsíc. Tady bych zdůraznila, že myšlení v nesprávný čas není žádná sranda. Jinak díky za hezký článek.

Jsou chvíle,kdy je lepší nemyslet.Nebot to bolí.

Jendo, takhle já nepřemýšlím. V současné době bych uvítala občas nemyslet nebo myslet na něco jiného, než na co myslím. Snad se zadaří a budeme zase myslet spolu.

Vážení, díky za vaše komentáře. Ani jsem jich nečekal tolik.

Omluva mého mobilu - má být plný počet hvězdiček.

:-) S dobrou srandou se myslí jinak... :-)

Při čtení mě napadlo jediné. A to že: Jeden myslel a po...... se. Já osobně si myslím že myslet je třeba při každém konání. Dá se to vyjádřit i pořekadlem 2 krát měř, jednou řež. U všeho je třeba našeho myšlení a ne hned bezmyšlenkovitě konat.

Zuzko, svatá pravda. Společné, většinové myšlení může být brzdou vývoje. Psal jsem o tom v knize o starověkých civilizacích.

Každý myslí svým směrem. Myslet společně ještě neznamená myslet shodně. Může to být i docela velká polemika. A ta bývá občas lepší než ta myšlenková shoda, kterou tak často vnímáme v politice.