Významnou funkci může člověk zastávat až do vysokého věku, protože stáří je pojem relativní. Řada pětaosmdesátníků je v tomto věku psychicky zcela fit, i když jim ubylo fyzických sil. Pokud se papež Benedikt XVI. rozhodl opustit úřad, je od něj podle oslovených lékařů moudré a také odvážné, že to učinil v době, kdy ještě svoji funkci zvládá. Nelpět na postech je totiž pro většinu lidí velmi obtížné. Papež v pondělí oznámil, že 28. února končí.
"Dokázal odejít po zralé úvaze, dokud je ještě relativně fit, to pokládám za nesmírně pozitivní rys," řekl psychiatr Jan Cimický. Soudí, že papež může být z výkonu funkce unaven, psychicky i fyzicky. Jeho funkce je spojena s cestováním a rozhodováním, je kolem něj i spousta kritických tlaků, což ho určitě vyčerpává.
Benedikt XVI. končí podle svých slov ze zdravotních důvodů. Rezignace papeže je v moderních dějinách katolické církve naprosto unikátní událost, od středověku se něco takového nestalo.
Papežovo rozhodnutí podle přednostky geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesorky Evy Topinkové ukazuje na jeho schopnost kritického hodnocení vlastních schopností a možností. Uvědomit si, že nemůže funkci zastávat, nemusí přitom podle ní být vždy jen otázkou věku, přiznat si to nedokáže ani řada mladých.
"Je v tom určitá moudrost a určité strategické rozhodnutí, že je někdo, kdo by to mohl udělat stejně dobře nebo i lépe. Nelpění na postech, což je asi velmi obtížné," uvedla profesorka.
Podle Cimického je pro většinu lidí papežovo rozhodnutí překvapivé, ale je to jeho volba. "Je to rozhodnutí člověka, který si udělá bilanci života a řekne si, že to vidí takto a pak to uskuteční. Je tam vidět jeho silná vůle, která v tomto věku je obdivuhodná," shrnul.
Kondice ve vyšším věku je u každého individuální. Její rozdílnost mezi lidmi je daleko větší ve stáří než ve středním věku. Nevyhnutelně ale ve vyšším věku klesá zdatnost fyzická i psychická, stoupá ale moudrost a schopnost řešení problémů. Organismus je vyprojektován tak, aby fungoval určitou dobu. A funguje podle toho, jak je zatěžován. Důležité je zejména to, jak člověk hospodaří s psychikou. Duševně zůstávají do nejvyššího věku čilí lidé, kteří mozek pravidelně zatěžují.
"Samozřejmě jsou tam známky určitého úbytku energie, úbytku sil, ti lidé si sami stěžují na pokles některých kvalit paměti, nicméně tím, že ji neustále trénují, fungují dobře," dodal Cimický.
