Tentokrát to bylo na Křivoklátsku
Všechny fotografie: Anna Potůčková

Tentokrát to bylo na Křivoklátsku

27. 5. 2024

Při přečtení titulku článku asi mnozí budou přemýšlet, co na tom Křivoklátsku vlastně bylo. A tak to prozradím, že se tam konalo takové  "Íčkosetkání" se seniory z různých koutů naší vlasti - od Bohumína až po Ustí nad Labem.

Ani nevím kolikáté toto společné pobytové setkání už bylo.V mém případě bylo ale teprve čtvrté a každé z nich bylo vždy velmí přátelské, záživné a z každého mám krásné vzpomínky.

Na tato setkání jezdím s kamarádkou Vlastou a protože jezdíme z větší dálky, tak jezdíme prvním možným vlakem k rychlíku, abychom na místě byly co nejdříve a mohly navštívit zajímavá místa. A tak po obědě v Roztokách pod Křivoklátem, kde jsme byly ubytované, jsme se vydaly po naučné stezce "Paraplíčko" na hrad Křivoklát. Šli s námi ještě další, kteří už na hotelu také byli. K Paraplíčku, alespon pro mě, to zase tak jednoduché nebylo, srdce nemám zcela v pořádku a pak mám problém s kolenem. Ale naštěstí mě v tom ostatní nenechali a přizpůsobili se mému tempu a nakonec jsme zdárně na hrad došli. Pokochali jsme se všichni krásami, které nás cestou potkaly. Krásné výhledy od Paraplíčka, procházka lesem stála také za to a o hradě ani nemluvím.

V tuto chvíli jsem byla hrdá na svou zemi, když jsem uviděla na hradě vlát vlajku s naším státním znakem. A moc mu to sluší. Až jsme se pokochali všemi těmi krásami, něco vyfotili, tak jsme si to zamířili na vlakovou stanici Křivoklát a vlakem odjeli zpět do Roztok, abychom nepropásli večeři, po které byl skvělý večerní program s kulturní vložkou která nesla název ARGENTINSKÝ TRAKAŘ aneb STŘÍPKY ŽIVOTA. Při tomto pořadu naše bránice dostaly zabrat, chvílemi od smíchu i oči zaslzely. Ale stálo to opravdu za to nejít spát a vyslechnout si toto pásmo. Po skončení pásma jsme se všichni ještě asi tak 2 hodiny bavili, m.j. i dostali další informace na další den a pak se odebrali spát. Většina nás byla unavených cestou a ti kteří byli na vycházce, tak asi o to více. Popřáli jsme si navzájem dobrou noc a tento první den byl ukončen.

Po vydatném spánku se probouzíme do krásného slunečného dne, což nám zcela vyhovuje a slibuje opět vydařený druhý den našeho seniorského setkání, kdy nás čekal velmi zajímavý program. Tím byla návštěva Pamětní síně spisovatele Oty Pavla v Luhu pod Branovem, kam nás, co jsme si netroufli jít po celkem náročném terénu pěšky, odvezli ochotní majitelé aut v čele s Honzou R. Návštěva to byla zajímavá, mnohé jsme se o spisovateli dověděli, viděli jsme, kam chodil na ryby a lovil i ty snad "zlaté úhoře" a zajímavostí je, že z tohoto místa v době sezony je možnost se přívozem nechat převézt na druhý břeh řeky Berounky k restauraci u Rozvědčíka. Ovšem v době naší návštěvy tato možnost nebyla, neboť nebyla sezona a hlavně byla velká voda.

Po prohlídce jsme se opět auty přesunuli do obce Křivoklát, kde jsme měli v restauraci u Sýkory zajištěný oběd. A po něm následovala velmi zajímavá prohlídka Hradu Křivoklát s velmi zajímavým výkladem paní, která nás hradem provázela. A opět jsme o něco chytřejší, mnohé z historie hradu jsme neznali, mnohé i zapomněli ze školních let. Po opuštění hradu následoval odvoz na hotel a v tento den nás čekalo po večeři společné posezení v přísálí hotelu, kde se soutěžilo, zpívalo, sledoval se také hokej a došlo i v mém případě na taneček. Co na tom, že koleno bolí, při tanci se bolest na chvíli překonala. A protože jsem z kraje, kde nemůže chybět pravá trnková slivovice, tak jsem dovezla také na toto setkání. A hned bylo veselo a družno, pilo se a hodovalo. Každý něco dovezl - někdo něco upekl, další něco nakoupil a aby byla památka a neprošlo vše jen žaludkem, tak mnozí něco doma vyrobili. Ani na tento druhý den se hned tak nezapomene, opět spousta smíchu, spousta radostí ze setkání a ze života. Tento večer druhého dne byl o poznání delší než předchozí, ale i tak to stačilo, aby se každý na další den mohl vyspat, odpočinout si a těšit se na další zajímavý den. 

Když nám ráno zahrčel náš budík, ani se nám nechtělo věřit, že začíná další den, spánek se zdál nějak krátký. No možná je to i tím, že člověk je natěšený na to, co zase krásného prožije. A opět jsme nebyli zklamáni. Čekala nás zajímavá exkurze do skláren Ruckl v Nižboru. Já sama jsem ve sklárnách nikdy nebyla a o to více jsem se na komentovanou exkursi těšila. A právem. Když jsem v jejich prodejně uviděla tolik skleněné a nádherné krásy, tak v ten okamžik bych nejraději z kufru vyhodila všechna svá zavazadla, nakoupila nějaké sklo, na kterém ujíždím. Po prohlídce prodejny si někteří i něco nakoupili a po nákupu si nás průvodkyně vzala na prohlídku do skláren, kde poprvé na vlastní oči vidíme zejména, jak se fouká sklo, jak se brousí, jak vznikají vzory. Konkrétně v této sklárně se vyrábí i nám dobře známý ČESKÝ LEV. A tito pracovníci jako první vědí, kdo tuto cenu získá. A nejenže jsme všechno viděli na vlastní oči - jak se vyrábí různé sklářské výrobky, ale i na vlastní uši slyšeli a něco se dověděli z historie tohoto sklářského umění. Když jsem viděla u broušení skla muže a viděla jejich ruce ,jak křehce se zmocnují skleněných výrobků, žasla jsem. Všecho je zde opravdu tvořeno ručně a už se nedivím, proč je zejména broušené sklo tak drahé. Ta krása ani levná snad být nemůže.

Po prohlídce někteří mají ještě v plánu projít se k zámku v Nižboru, my co jsme méně odolní a bolaví odjíždíme na hotel. Ale ani my jsme nelenošili na hotelu. Chvíli jsme poseděli u kávy a pak šli k jezu Berounky, kde je veslařský slalom. Také pro nás hodně zajímavé místo. Berounka je prostě nejen tichá ale u jezu také velmi hlučná. V těchto místech jsme u řeky chvíli poseděli, odpočinuli si a pomalu se vraceli na hotel k poslední večeři a k poslednímu posezení. A v tento večer došlo také na hru bowlingu, abychom jen nejedli a nepili, ale vyvinuli také nějakou pohybovou aktivitu. A bylo nás dost na hru, hráli jsme 2 hodiny. Po hře jsme se odebrali do pokojů, sbalili věci do kufrů a takto ukončili nás třetí den pobytu. Opět se připravil budík na ranní probuzení a mohlo se jít spát. Ale jenže ono se řekne spát, když hlava je plná dojmů a různých prožitků a zážitků. Spala jsem tuto noc špatně, ale což....doma se ten spánkový deficit jistě dožene. 

Po asi 3-4 hodinovém spánku nás probouzí budík  a po chvíli vstáváme, abychom s kamarádkou před cestou dobře posnídaly, v pokoji před odchodem posbíraly naše zavazadla, uzamkly pokoj, rozloučily se všemi skvělými Íčkaři a při tom si všichni popřáli vzájemně zdraví, abychom nám při příští setkání nikdo neubyl a raději zase někdo další přibyl a do tohoto našeho seskupení přistoupil. Hlavně se mě na těchto setkáních líbí, že se neřeší politika, na kterou máme různé názory. Spíše, pokud to jde, si raději pomůžeme, poradíme a podobně. Mějte se po přečtení mého článku všichni prima a snad někdy příště se všemi "na shledanou".

A díky Vám všem, kdo jste vykouzlili tu úžasnou přátelskou atmosféru, bez které by setkání ztratilo ten správný lesklý glanc.  

 

 

 

 

 

 

aktivní senioři cestování
Hodnocení:
(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Novotná
Uteklo to jako ta voda v Berounce. A že jí bylo. Tak zase příště......díky .
František Matoušek
Aničko, krásná reportáž z pobytu v Roztokách doplněna pěknými fotkami. Jako bych tam byl s vámi. Díky.
Jitka Hašková
Aničko, bezvadně jsi to sepsala a vyfotila. Hezky jsem si zavzpomínala, bylo moc fajn, těším se na příště.
Naděžda Špásová
Aničko, je dobře, že jste si to všichni užili. Fotek máš požehnaně.
Marie Seitlová
Bylo super, Aničko díky za shrnutí i fotky.
Alena Švancarová
Díky,Aničko.
Dana Kolářová
Prímová rekapitulace s fotkami!
Jana Vargová
Díky za vylíčení pobytu, je zřejmé, že se všem líbilo. A díky i za hezké fotky, kterými jste přiblížila oblast íčkařského výletu.
Blanka Lazarová
Aničko, krásně jsi naše setkání vylíčila. Bylo to moc prima a už se těším na další setkání, ať už bude kdekoliv. :-)
Soňa Prachfeldová
Aničko díky, mluvíš myslím za nás všechny. Věrně jsi vylíčila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.