Český porcelán tří století, část II.
Všechny fotografie: Věra Ježková

Český porcelán tří století, část II.

17. 6. 2024

Český porcelán doby secese

Styl secese se v českém porcelánu příliš neprojevil. Přestože se předním výrobcům, v čele s porcelánkami v Březové a Horním Slavkově, dostalo v roce 1900 několikerého ocenění na Světové výstavě v Paříži, vliv bezprostředního setkání s vrcholnými projevy francouzského florálního art noveau se v jejich produkci příliš neprosadil.

 

 

 

Porcelán, krásný i funkční materiál

Během jednoho století se český porcelán proměnil z neúhledné našedlé hmoty v bělostný a esteticky přitažlivý materiál vhodný k průmyslové výrobě nejrůznějších užitkových předmětů. Již koncem 19. století tvořil důležitou součást výrobního programu předních továren odolný, ale méně esteticky hodnotný silnostěnný porcelán určený pro hostince a kavárny. Na něj, v nesrovnatelně vyšší kvalitě i širším výběru tvarů, později navázal porcelán pro hotely a restaurace, jehož problematikou, designem a funkčními vlastnostmi se zabývají výrobci dodnes. Výzkum široké škály vlastností porcelánu a pokrok v technologii výroby přinesly počátkem 20. století nový typ žáruvzdorného neboli varného porcelánu. Funkčnost a praktičnost – základní hlediska funkcionalistického designu – se začaly prosazovat do podoby československého porcelánu na konci dvacátých let. Souprava navržená Ladislavem Sutnarem se stala prototypem proslulé soupravy pro Krásnou jizbu, jejíž výroba byla zadána porcelánce v Lokti.

 

 

Československý porcelán mezi dvěma válkami

Dobu mezi světovými válkami lze považovat za období největšího rozkvětu porcelánové produkce v Čechách. Stolní porcelán byl sice vnímán jako běžný, denně užívaný předmět, ale v uměleckořemeslně náročném a dokonalém provedení si zároveň udržoval postavení luxusního a hodnotného artefaktu. Stejně jako v jiných oborech je po vzniku Československa v roce 1918 patrná snaha o co nejrychlejší oživení výroby. S cílem zvýšit konkurenceschopnost vznikla akciová společnost Epiag, sdružující továrny v Březové, Lokti, Dalovicích a Staré Roli, nově zahájila výrobu porcelánka v Nové Roli. Vysokou kvalitu si uchovala produkce z Horního Slavkova i Klášterce nad Ohří. Principy a zdroje dekorativismu – stylu art deco, jež se v užité tvorbě prosazovaly od počátku dvacátých let a doznívaly ještě po roce 1930, nabízely širokou škálu možností v modelaci nádob i v námětech a charakteru jejich dekoru. Vysokou uměleckořemeslnou úroveň českého porcelánu přesvědčivě doložila účast na Mezinárodní výstavě dekorativních umění a průmyslu v Paříži v roce 1925.

 

 

 

Porcelánová plastika a okruhy jejích tvůrců

Po první světové válce vzrostl počet porcelánek, které byly schopny reagovat na nové tendence v tvarosloví a způsobu výroby porcelánového nádobí. Jedinou specializovanou manufakturou na výrobu fajánsové a porcelánové plastiky zůstala továrna v Duchcově. Výtvarné oddělení, kde byly navrženy první zajímavé autorské kolekce, začalo pracovat také v Březové. Řada původních návrhů vznikla i v Horním Slavkově, Lokti a Staré a Nové Roli. Na přístup k umělecké úrovni měly vliv kontakty s německým a rakouským prostředím. Významná byla i spolupráce s profesory a absolventy keramických škol v Teplicích, Karlových Varech a Uměleckoprůmyslové školy v Praze.

 

 

 

Cesta k EXPO 58 v Bruselu

Druhá světová válka a poválečný vývoj se odrazily na karlovarském regionu negativně. Porcelánový průmysl zasáhlo znárodnění velkých továren, později i konfiskace malíren a domácích dílen. Nejcitelněji průmysl oslabilo vysídlení Němců, kteří spoluvytvářeli „český porcelán“ pro Československo a jeho exportní politiku. Výstavní aktivity mimo republiku byly po roce 1948 ojedinělé a porcelánový průmysl ztratil kontakt se zahraničními tvůrci. Porcelánky byly nuceny vyrábět zastaralé tvary, protože scházely prostředky k náročné obměně technologií. Mohutný impulz k obrodě výtvarného pojetí porcelánové produkce poskytly až možnosti spojené s účastí Československa na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Přípravy na ni trvaly dva roky. Úspěch byl obrovský – zcela nečekaně to byl právě československý pavilon, který se stal senzací EXPO 58. V témže roce založený národní podnik Karlovarský porcelán, do nějž byly z rozhodnutí vlády sloučeny všechny české továrny na porcelán, získal za expozici na Světové výstavě v Bruselu nejvyšší cenu Grand Prix. V běžném životě se však československý spotřebitel s oceněnými tvary porcelánových souprav setkával jen sporadicky.

 

 

 

Karlovarský porcelán v letech 1958–2000

Národní podnik Karlovarský porcelán vznikl v roce 1958 sloučením třinácti základních znárodněných závodů. Jednotlivé porcelánky se pak v souladu se socialistickým plánováním postupně specializovaly: v Lokti a Lubenci se vyráběly hrnky, v Loučkách menší a náročnější série souprav a dekorativního porcelánu, v Nové Roli byla vybudována moderní linka na jídelní servisy, v Klášterci se výroba soustředila na běžné užitkové zboží, ve Dvorech na silnostěnný hotelový porcelán, v Lesově kromě vývojového střediska pracovaly i dílny pro vytváření malých, modelářsky náročných sérií. Továrna v Březové si podržela specializaci na luxusní zboží s velkým podílem ruční malby, v Horním Slavkově a Dalovicích se vyráběly zejména stolní soupravy. Závod v Duchcově pokračoval v produkci ozdobných váz a plastik. Československá produkce i nadále zaznamenávala úspěchy na světových přehlídkách, například v roce 1960 v Miláně nebo v roce 1967 v Montrealu, avšak od sedmdesátých let kvalita výrobků značně poklesla a hlavním exportním trhem pro masovou výrobu karlovarských porcelánek se stal Sovětský svaz. Centralizovaně řízená praxe trvala až do privatizace porcelánového průmyslu v devadesátých letech 20. století.

 

 

 

Český porcelán v novém století (2000–2024)

Z mnoha desítek firem, které před sto lety zajišťovaly výrobu porcelánu na našem území, jich zbývá jen velmi málo. Řada malých provozů, dílen a malíren byla uzavřena již v době světové krize ve třicátých letech, mnoho dalších zaniklo v poválečném období. Některé ze závodů nepřečkaly sloučení v národním podniku Karlovarský porcelán, jiné zanikly po nevydařené privatizaci v devadesátých letech či krizi na počátku tisíciletí. Největší současné výrobce porcelánu v Česku představují tři společnosti: Thun 1794, a. s., G. Benedikt Group a Český porcelán, a. s. Dubí. Těžiště své produkce opírají o tradici, ale jejich budoucnost se neobejde bez zcela zásadní spolupráce s umělci-návrháři. Českým či československým centrem vzdělávání umělců, kteří v minulosti spolupracovali s porcelánovým průmyslem, byl kromě odborných škol především keramický ateliér Uměleckoprůmyslové školy v Praze (od roku 1946 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze – UMPRUM). V současné době se připravuje nová generace designérů v ateliérech vysokých škol v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Zlíně či Bratislavě. Studentům nestačí, když navržený předmět splňuje estetické kvality a je funkční, praktický a trvanlivý. Kladou nároky jak na proces jeho vzniku a použité technologie, tak dokonce i na uživatele, kterého vybízejí, aby byl tvůrčí, hravý a přemýšlivý. Protože ne všechny představy lze realizovat v linkové výrobě a nabídnout je na širším trhu, vytvářejí se stále častěji autorské kolekce cestou malosériové výroby v ateliérech a studiích.  

 

 

 

FOTO POD TEXTEM:

1 – 19: 1. polovina 20. století

20 – 25: Secese

26 – 30: Karlovarský porcelán

31 – 36: 21. století

 

Použitý zdroj: informační panely výstavy

 

Český porcelán tří století, I. díl

 

 

 

historie průmysl řemesla
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Díky za další porcelánové pokračování. Je to pokoukáníčko na fotografie s porcelánem.
Jan Zelenka
Stejné hodnocení, jako v případě prvního dílů. Je to perfektní. jsem si i vědom toho, že toto téma muselo být náročné na zpracování. Věrko, paráda!
Alena Velková
Radost pohledět. Díky.
Jitka Hašková
Věro, díky za tu krásu. Jsi moc šikovná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?