Jsou obézní, ale podvyživení. Za kily navíc mnohdy není jídlo

Měl by výkon, fyzická práce, sport být před konzumací jidla , přiměřeně potravy správné nutriční hodnoty a hodně pít čistou vodu. Každý človék je originál, musí si najít svou cestu. Třeba jen žít prány. Porce v restauracích jsou zbytečně velké a asi ve velkém těle je větší chuť k jídlu.

Z vlastních zkušeností vím, že s obezitou je to jako s nemocí, obojí vzniká v hlavě. Čím více jsem s nimi "bojovala", nebo-li věnovala jim pozornost, tím větší vládu nade mnou měly. Co pamatuji, byla jsem hubená a ve škole, kdy jsem se už také chtěla líbit, jsem měla přezdívku Tasemnice. Vyrostla jsem na chlebu nadrobeném do Melty bez mléka, případně namazaném margarinem, česnečce, bramborách na loupačku také bez másla, atd. Životospráva byla jedna velká neznámá, neboť v té době se tím ještě neživilo tolik lidí, jako dnes. S přibýváním obezitologů přibývá i obézních. S obezitou i se zdravím, což jedno s druhým úzce souvisí, jsem začala mít problémy po čtyřicítce, následovalo 15 let jako na houpačce a až po Vánocích 2007, s váhou 108 kg a strachem z cévní mozkové příhody, jsem podlehla kouzlu obezitologie. Byla to chyba, ale naštěstí v můj prospěch, neboť mi ukázala jaké to je, když člověk předá vládu nad svým tělem jinému člověku a zbaví se tím vlastní zodpovědnosti. Musela přijít pořádná "ťafka" v podobě nemoci, abych to pochopila a začala spoléhat na sebe. Dnes o životosprávě vím sama nejlépe co moje tělo potřebuje :-). Díky tomu mám o 25 kg méně, než v roce 2007, jsem štíhlá, zdravá a to bez jakýchkoliv dietních omezení. Život mě zkrátka baví ♥♥♥

Měla jsem štěstí, že jsem posměšky kvůli své tloušťce slyšela jen do 13 let. Nastoupila puberta a já se chtěla líbit alespoň některým klukům. V té době jsem byla také podviživená, ani se nedivím, babička se starala, aby jsme se všichni najedli, ale rozhodně nekupovala pravidelně zeleninu nebo ovoce. Na to prostě nebylo. Z dobrého tvarohu raději upekla buchty nebo koláče, aby se 6 lidí pomělo. Nedivím se, i dneska jsou rodiny, které musí počítat, jestli koupí dětem zdravé, ale drahé ovoce. Když koupí levné, nebude kvalitní, a to dětem moc neprospěje. Jakmile se děti naučí špatně stravovat, mohou s tím bojovat po celou dospělost. Já jsem se tomu vyhnula, ale vím, že to není pravidlo, každý máme v sobě jinou sílu. Všem bych přála, aby se na tu nadváhu pořádně naštvali a zatočili s ní.

Články na téma hubnutí jsou snad nejčastější všude možně a "hubnoucí" průmysl jeden z nejvýdělečnějších (různé zázračné tabletky, čaje, diety,...). Základní pravidlo hubnutí je jasné: snížit příjem kalorií, zvýšit výdej. Problém je, že to funguje nějakou dobu, pak stagnace... zpomalí se metabolizmus a tělo si urputně drží svoji hmotnost. Nastává jojo efekt, shozená kila se vracejí a přibydou ještě další. Je to složité, k tomu geny, nemoci atd. Mně se osvědčil tzv. přerušovaný půst 6/18, event. 8/16, tj. mírnější režim. Ten první údaj je časové okno, kdy jím, ve zbytku času nejím nic. Já např. začínám jíst v 10, poslední jídlo v 16 hodin. Nijak se neomezuji, jím vše, nač mám chuť, ale snažím se přijímat všechny živiny (bílkoviny, ale i tuky a sacharidy). Takto jsem zhubla za rok 17 kg a váhu si držím, +/- 2 kg. Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného. Někdo jí 6x denně menší porce, někdo 2x denně větší porce. Prostě se to musí vyzkoušet. Když občas "zhřeším" a vychutnám si dortík ke kávě nebo zmrzlinu, rozhodně si to nevyčítám. Nakonec co pak z takového života, když si člověk občas nedopřeje i nějakou tu "nezdravotu" :-).

Vel mi dobře napsaný článek, který stojí za přečtení. Znám dost lidí, kteří mají obdobné problémy.

Tyto řádky by si měli přečíst i ti, co obézní lidi označují tlustochy. Patřím mezi obézní a s váhou bojuji prakticky od svého dětství.

Znám takový příklad ze svého okolí. Dcera kamarádky , která celý život drží diety, tak dnes má poctivých 110 kg. Když se nechala před 10 lety léčit odborníkem na stravování, řekl jí, že je podvyživená. Má prostě smůlu, zřejmě genetika (tlustý dědeček) nebo hormony. Tělo si prostě šetří vše, co dostane. Protože toho mnoho není.

Zákon zachování hmoty platí i pro obézní.