Radosti života

Milane, palec nahoru!

Radosti života? Jsem bývalý voják. Od VS až po NATO. Rozbombardovaná , nebo vyplavená vesnice. Zoufalí lidé, kteří utekli před nebezpečím třeba v pyžamu. Takže co je pro mne radost života? Že ráno otevřu oči. Venku voní posečená otava. Kosíci po vyvedení mladých začínají opět zpívat a moje čuba Sára škrábe na dveře a dožaduje se snídaně. Řeknete si, že to je povrchní? Ne není. K tomu patří obec ve které žiji. Jeji lidé. Země ve které žiji a její lidé... Dalo by se toho napsat ,,neúrekom" ako hovoria bratia Slováci. Radost se života? To je radost z toho že jsem a jste .

Některé radosti ubývají a jiné přicházejí. A mnohdy zcela nečekaně. Mnohdy se o tu radost postarají jiní a i zcela cizí lidé. Když se zamyslím, zatím se raduji z drobností každodenně.

Každý den se nějaká ta radost najde. A kdo tvrdí, že ne, neumí se dívat. A já mám radost z pohledu na Litoměřice z výšky a taky jsem si tam koupila klobouk :)

Běžných životních radostí ubývá a je to škoda. Já mám momentálně dobré období. Švestka na dvoře je obsypaná plody. Něco jsem rozdala známým, něco zavařila a zamrazila. Uvařila si švestkové knedlíky a dokonce jsem dala do sušičky. Mám radost z naší zahrádky, je jen naše a pro nás. Díky za hezké počtení.

Vážení, všem díky za hezké komentáře.

Celý život jsem zvyklá dělat si drobné radosti. A je příjemné, když je možné radosti sdílet s někým blízkým.

:-) :-) Drobky pod stůl hází nám osud,/ ostatní vše je nicota./ Alkohol ještě je, holky jsou posud!/ jsou ještě radosti života!// Žena jak žena. V životě vraku/ konečně vše jedno bude ti./ Jedna ubíjí něhou svých zraků,/ druhá jedem svých objetí. // František Gellner :-) :-)

Jendo je pravda, že radosti ubývají a člověk se musí naučit žít z těch, které zbývají. Je to ale docela veliká dřina,protože člověk si nerad odříká. A ať si říká kdo chce co chce , stojí to za extrement.

Díky za hezké počtení :-).