Age neutral – trend, který mění pohled na stárnutí

Za sebe si myslím, že se člověk jako takový naposlouchá v životě až dost: od rodičů, učitelů, profesorů či mistrů v SOU, nadřízených, partnerů/ek apod... Ale vše má své meze. A každý je tak starý, jak se cítí, někdo na třicet, někdo na 70let, ač jsou stejný ročník. Je to o genech, o životním stylu, o zdravotních možnostech... Nepolezu na hory v 40ti, když jsem tam nejezdila ve 30ti a mám potíže s klouby. Nebudu si dokazovat, že mám na něco, když nemám a budou mě pak hledat desítky záchranářů někde v lesích či horách... Nepůjdu plavat do hluboké vody, když jsem neplavala dvacet let a netuším, jaké jsou mé fyzické možnosti... Co se týče módy, nikdy jsem nešla s trendy, značkové zboží nepotřebuji k životu, přesto jsem měla pěkné věci, ušité od švadleny či kamarádky... A co? Stejně tak účesy: co je komu do toho, jaké mám vlasy, účes, barvu, pokud se líbím a cítím se dobře? Nepotřebuji dnes a denně vidět herečky, které tvrdí (ač sami mají upravené obličeje a je to o nich známo), že ten či onen krém a olej anti age je super!!! nezajímá mě to, protože jsem nikdy nepoužívala vrstvy make upu... jen řasenku, stíny, tužku na obočí a na to mi stačí micerální voda. Moje máma zemřela v 87 letech, jedla sádlo, pila nálevy z okurek, cibulek, jedla kysané zelí, mazala se Niveou či Marinou a měla pleť, že by jí modelky moly závidět... Takže: žijte/žijme si každý podle svého, možností, zdraví, financí, snů... A chcete li ponožky do sandálů, vezměte si je!!! A co? Noy o d kožených nových sandálů budete mít odřené Vy, ne nějaká "módní policie"...

Dočetla jsem se, že se vrací do módy široké nohavice u džín. Zazářila mi jiskra v oku: to jsem nosila v 16 a pak v 35, slušelo mi to a cítila jsem se v tom dobře. Tak sbohem rovné nohavice a nižší pas, který mi nesedí. Hned při první návštěvě nedalekého velkého města jsem zapadla do obchodu a odnášela si odtud džíny. Do pasu, široké nohavice. Halenku jsem dala do kalhot a zrcadlo mi ukázalo, že mám ještě pas konfekční velikosti 36, a připadala jsem si jako hvězda. Ta radost mi ubrala pár let.

Byznys a peníze o to jim jde. Firmy používají stejnou taktiku jako na mladé. Když budeš nosit to a to budeš in. Když ne, tak jsi jako něco jako méněcenný. Začíná to už ve škole. Teď útočí na seniory. Kašlete na ně. Buďte své. Sexy babičky. Přeji vám Jindra.

Nenechám se ovlivnit, natáhnu kraťasy, tílko a jdu. Záleží ovšem na tom, při jaké příležitosti . Nesnáším to škatulkování a raděni. Mrzí mě, že už nemohu nosit vysoké podpatky. A pokud jsme pro některé neviditelné, tak já se vidím. A co vidím, to jsem.

co se týče oblečení myslím že platí jako všude, že je to každého osobní věc, a když se mě nelíbí oblečení někoho, tak to prostě jen konstatuji a dál si ho nevšímám. Vždycky si kupuji co se mi líbí a co si myslím, že mi bude slušet. Připadá mi úsměvné, že si prodavačka myslí, že si žena v 60 nebo 70letech nedokáže vybrat sama, ale setkávám se s názorem, že seniory je třeba paušálně kultivovat tím, že jsou jim vnucovány rady, o které nestojí. Přála bych si, aby informace byly předkládány jako možnosti. A jak píše níže paní Píchová jsou lidé (nejen senioři) aktivní a neaktivní a taky potom zdraví nebo s nějakým handikepem, a to všechno ovlivňuje i výběr šatníku

Ať si každý nosí,co mu vyhovuje,klidně dupačky třeba,měly by se šít nejen pro mimina...Ale někteří staří by měli trošku pomyslet na to,že vytahané visící paže, bílé žilnaté nohy se stařeckými skvrnami, nejsou extra k předvádění. Já osobně nenosím dvojdílné plavky už od svých 35 let,protože jsem nechtěla ukazovat méně pěkné tělo. Mám soudnost,tak nepředvádím své nedostatky na plno ! ,ale skryji v oblečení. Víc mi vadí u doktora,že se z člověka dělá málem nesvéprávný tvor jen proto,že má vyšší cifru věku. Vnucují se léky,které zkrátka nechci a td.

Mrzí mě, že se točí příspěvek a komentáře jen okolo oblékání a kosmetiky. Jenže těch problémů, kdy je zdůrazňován věk a nikoli skutečný stav je více a jsou podstatnější. Některý lékař nemá snahu léčit problém se kterým přijdete, ale odmávne vás s tím, že už máte nějaký věk /jo, to vím i bez něho/ a tak se s tím musím smířit. Jenže to není rada odborníka, ale líného individua které není ochotno hledat řešení. Jsou senioři, kteří se rádi učí něco nového, zajímají se o současnou techniku, PC ani mobil pro ně není strašák, ale jsou házeni do jednoho pytle s těmi, co na současnost rezignují. A další variantou jsou překážky nesouvisející s věkem - já například špatně vidím, takže na úřadě se mnou někdy jednají jak s nesvéprávnou stařenou, a přitom jde jen o to, že nevidím kde je to či ono a kde se mám podepsat.

:-) :-) Nelze jinak, obchodnická mantra 5P zní: Poctivý prodej - přestupek proti přirozenosti :-)

A co takhle po "pětasedmdesátce"? :-) Díky sobě, respektive vlastnímu myšlení si dnes dovolím vše, co bych si díky puritánům a radilům všeho druhu, před 40ti léty nedovolila. Klimakterický diblík si může trhnout nohou, stejně jako já, když jedu na koloběžce. Je to můj život a nikdo mi na to nic nepřidá :-) :-)

Před pár lety, už jako 60+, jsem potřebovala nové šaty Nechtěla jsem na nich šetřit, tak jsem se vydala do značkových prodejen. Hned v té první jsem zjistila, že mají jen malé velikosti. Ptala jsem se prodavačky, zda mají i něco většího. Pdívala se na mne s despektem v očích a řekla, že to je pro mladé, pro mne možná tak OP Prostějov. Koupila jsem jinde, vybrala si, ale ten despekt v hlavě slyším dodnes. No, i ona bude jednou stará, v tomhle přírodu neošidí. Horší pro mne bylo na vlastní uši slyšet názor jedné studentky VŠ, obor zdravotní sestra. Byla jsem už v důchodu, měla brigádu na LDN, dotyčná studentka tam byla na prázdninové praxi. Ihned bez ptaní a vysvětlování vylila všem klientům čaj, protože voda je pro ně zdravější. Pak prohlásila, že se v budoucnu stane napřed vrchní a pak hlavní sestra v nějakém velkém Domově důchodců. Ale to, co mne zarazilo nejvíc, byl její názor na sex u seniorů. Prý kdyby mohla, zakázala by zákonem jakékoliv sexuální aktivity u lidí nad sedmdesát let. Že když si představí ta stará těla ... S tím čajem ji ostatní sestry usměrnily, každý človíček dostal k pití zpět to, co chtěl. Její vizi sestry představené se posmály, holt ať se holka snaží. Při vyslovení návrhu na zákaz sexu po sedmdesátce se po sobě podívaly a pokrčily rameny, byly ještě všechny docela mladé. Ale mne zamrazilo. Toto individuum chce v budoucnu něco rozhodovat v péči o nemohoucí seniory? Když jí naprosto chybí jakákoliv empatie, neví, co je to soucit, osobnost člověka, potřeba individuální péče? Naštěstí to byla jen jedna jediná osoba, která se v mém okolí k starým lidem tak chovala. Naopak, ostatním na tomto oddělení empatie a snaha pomoci opravdu nechyběla.