Když je někdo od dětství zvyklý jíst knedlíky a bílé pečivo, není možné, aby se po šedesátce začal stravovat jinak. Změnu nezvládne. Je to pravda nebo ne? Většina lidí se přikloní k názoru, že radikální změna je nemožná. A nač se trápit? Však ne nadarmo se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Jenže je to o mýtus, ať už jde o hubnutí nebo o psy. Stejně jako se nevychovaný pejsek dá zábavnou formou převychovat, aniž by ho přitom někdo trápil a jeho nový přístup k životu začne bavit, dá se změnit životní styl, aniž by přitom člověk sám sebe týral a trpěl.
Lidí, kteří se ve vyšším věku rozhodli zhubnout a stravovat se zdravěji než dříve, přibývá. A jsou překvapivě úspěšní.
„Naši klientelu tvoří z velké části lidé seniorského věku. Jsou jich stovky. Mnozí s námi zejména jezdí na různé pobyty jejichž součástí jsou cvičení a přednášky týkající se zdravého životního stylu. Naposledy s námi byly v Dominikánské republice dvě sestry ve věku přes osmdesát let,“ říká Iva Málková, zakladatelka hnutí STOB, které pomáhá lidem hubnout a zdravě žít.
„Velkým tématem je nyní hubnutí dam ve věku kolem šedesátky. V poradně se mi ženy v tomto věku objevují pravidelně stejně jako na individuálních konzultacích i v rámci skupinových kurzů. Jestli jsem si někdy myslela, že v tomto věku je hubnutí a změna životního stylu komplikovanější, většina dam mě brzy vyvedla z omylu,“ vysvětluje Marika Králíková, která vede kurzy STOB v Brně. „Mám teď v poradně tři dámy ve věku kolem šedesátky a všechny s úbytkem deset kilogramů, dokonce jde o téměř celý úbytek v tuku. Posilují většinou chůzí, některé s holemi. Jak to, že jsou někdy ženy v tomto věku v hubnutí dokonce úspěšnější než mladší? Já z nich cítím nadhled. Berou věci s humorem, vědí, že nic není zadarmo. Je jim jasné, že v tomto věku už zdraví nemusí být samozřejmost, že se o něj musí zasloužit,“ vypráví.
Podobné zkušenosti jsou mezi odborníky zabývajícími se změnami životního stylu čím dál častější. Shodují se, že starší lidé jsou mnohdy zodpovědnější a odhodlanější než mladí.
„Říká se, že je těžké začít se změnou, když už máte zaběhlé návyky, ale tomu se dá oponovat. V rámci změn je potřebné zohlednit zdravotní indikaci, pokud dotyčný s nějakou přichází a tomu jídelníček přizpůsobit. Může se to zdát být těžké, ale nakonec s klienty zjistíme, že to až tak náročné není. Často nacházejí radost z nového poznání, ať už nových potravin nebo nových receptur,“ říká Katarina Jirková, která se o brněnské klienty hnutí STOB. Má konkrétní příběhy konkrétních lidí: „Znám pana Vladimíra, který měl vždy odpor v jogurtu, ale v šedesáti si na něm začal vyloženě pochutnávat. Znám paní Evu, která po odchodu do důchodu výrazně přibrala, ale díky kurzu zjistila, jak si upravit jídelníček, začala se věnovat chůzi a kolu. Teď zvládá i delší pěší výlet s rodinou, při kterém by dříve byla poslední nebo zůstala pod kopcem.“
Většina lektorů se shoduje v tom, že pro lidi vyššího věku, kteří se rozhodli něco se sebou dělat, není prioritou jen hubnutí, ale chtějí si zlepšit kondici, někam docházet, mít sociální kontakt, společnost. Takže v kurzech pak nacházejí kamarády, protože jde o lidi s podobným přístupem k životu, s podobnými plány.
Hnutí STOB každoročně pořádá Den zdraví, pod záštitou České obezitologické společnosti. Scházejí se na něm stovky lidí, pro které jsou zdarma připraveny pohybové lekce, ochutnávky, odborné poradny. Mohou si nechat vyšetřit zrak, glykemii, křečové žíly, svalovou sílu, poradit se ohledně problémů se spánky. Celý den probíhají přednášky a besedy s psychology, lékaři, nutričními terapeuty. Jedná se o jednu z největších a neoblíbenějších akcí svého druhu a rok od roku se na ní schází čím dál více lidí nejrůznějšího věku. Takže nejde jen o to, že se člověk něco dozví, ale zároveň se ocitne ve společnosti osob se stejnými problémy, zájmy a smýšlením.
Letos se Den zdraví koná v sobotu 19. října od 10 hodin v Konferenčním centru City v Praze u Arkád.
